Polovina oslovených ředitelů a ředitelek škol se s pojmem wellbeing zatím nikdy nesetkala, častěji jde o vedení menších škol (do 150 žáků), ukázal průzkum STEM. Naprostá většina oslovených ředitelů ale považuje principy, na kterých tento pojem staví, za “zásadní pro dosahování dobrých vzdělávacích výsledků”.
“V našem školství se pojem wellbeing používá velmi krátce a nahrazuje různé jiné – ne úplně výstižné – termíny z posledních dvaceti let (např. pohoda, klima). Tento anglický název (již běžný ve světě) obsahuje 4 složky: wellbeing fyzický, emocionální, sociální, kognitivní a duchovní. Šetření STEM ukázalo, že velká část ředitelů škol, přestože se s pojmem ještě nesetkala nebo jej slyšela teprve nedávno, usilovala a usiluje o to, aby v jejich školách fungovaly pěkné vztahy, kvalitní a efektivní pedagogická práce a příprava žáků na budoucí život. Wellbeing není nová teorie, neznamená obrat o 180 stupňů, ale přináší znalost a prvky zkušeností vynikajících škol Evropy i ostatního světa. Myšlenky wellbeingu pomáhají utříbit snahy škol o účinné, spolupracující a moderní vzdělávání 21. století. Proto je skvělé, že velká část českých ředitelů vnímá wellbeing vesměs pozitivně a chce rozvíjet i v tomto duchu své školy,” okomentoval závěry průzkumu František Halada z Asociace ředitelů základních škol.
Méně pozitivní je přesvědčení 57 % oslovených ředitelů, že podpora wellbeingu nemůže zlepšit vzdělávací výsledky žáka, kterému chybí opora v rodině. Nejde o nové zjištění, na skepsi českých pedagogů k možnosti, že by škola dokázala dětem pomoci překonávat znevýhodnění spojené s rodinným zázemím, již dříve poukázala řada dalších šetření. V tomto kontextu je ale zajímavý optimistický postoj více než čtvrtiny ředitelů a ředitelek škol, kteří zároveň deklarovali, že “ví přesně”, respektive “mají představu, o co jde” v souvislosti s pojmem wellbeing. V této skupině respondentů byl poměr odpovědí opačný – 63 % z nich je přesvědčeno, že podpora wellbeingu může vzdělávací výsledky těchto žáků zlepšit.
“Je to poprvé, kdy jsme zaznamenali ve větší míře jinou než běžnou odpověď, že škola takovým dětem pomoci nemůže. Cítím v tom naději, že pokud by se u pedagogické veřejnosti podařilo zvýšit povědomí o významu wellbeingu pro vzdělávací úspěch žáků, mohlo by to ovlivnit aspirace učitelů a zvýšit jejich důvěru v to, že dokážou vzdělávací výsledky žáků, kterým chybí podpora rodiny, zlepšovat,” říká vedoucí pracovní skupiny Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Na tiskové konferenci vystoupí:
Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing projektu Partnerství 2030+ a místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV)
+420 777 612 257, lenka.felcmanova@cosiv.cz
František Halada, Asociace ředitelů základních škol
+420 603 527 838, fhaladahal@gmail.com
Jitka Uhrová, analytička agentury STEM
+420 736 146 396, uhrova@stem.cz
Moderuje:
Silvie Pýchová, ředitelka SKAV
