Konference se zaměřila na tři vzájemně související otázky: jak vytvářet srozumitelné a prakticky využitelné kurikulum, jak lépe porozumět tomu, k jakému cíli mají na základě nového rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV) při vzdělávání dětí a mladých lidí směřovat, a jak mohou školy spolupracovat při tvorbě školních vzdělávacích programů (ŠVP) a profesním rozvoji učitelů a učitelek.
„Na konferenci jsme se mimo jiné zabývali otázkou, jak vybalancovat míru autonomie škol a jednoznačnosti RVP. Shoda panovala také na tom, že pro úspěšnou implementaci je nutná spolupráce, a to ne pouze deklarovaná, ale skutečná a cílená,“ shrnula dění na letošní konferenci Úspěch pro každého žáka Petra Keprtová, ředitelka SKAV.
Zahraniční zkušenosti i pohled českého výzkumu
Konferenci zahájil proděkan spolupořádající Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Klinka, předseda Národní kurikulární rady, a odborník na kurikulum Dominik Dvořák poté shrnul zkušenosti z posledních dvaceti let neúspěšných pokusů o změnu kurikula. Jedním ze závěrů z těchto snah podle něj je, že se už do budoucna nemůžeme dívat na kurikulum jako na neměnný dokument, ale musíme přijmout, že se v budoucnu bude neustále ověřovat a měnit. „Úkol, který leží před námi, je obtížný. Extrémně decentralizovaný koncept českého školství implementaci RVP nepomáhá. Jsou potřeba tři věci: čas, peníze a senzitivita k českému konceptu, který není změnám nakloněn,“ poznamenal k zavádění nového RVP ZV Dominik Dvořák.
Mezinárodní perspektivu nabídly dvě zahraniční odbornice. Lucy Crehan, výzkumnice a konzultantka v oblasti vzdělávací politiky, se věnovala zkušenostem se změnami kurikula a možnostem podpory změny ze střední úrovně systému. Představila principy, na nichž stojí kurikula různých vzdělávacích systémů, a zaměřila se také na české RVP a jeho podobu. Zdůraznila princip koherence, který je společný kurikulům úspěšných vzdělávacích systémů a odpovídá také poznatkům kognitivních věd: nové poznatky si žáci a žákyně lépe osvojují, když mohou navazovat na to, co už vědí a umějí. „Jako učitelka jakkoli starých žáků a žákyň bych měla být schopna se podívat na kurikulum a pochopit a vědět, co se děti už naučili v předchozích ročnících, zjistit, jestli to umí, a aktivovat předchozí znalosti. Takže si je děti mohou propojit s novými poznatky, a je pak snazší, aby si je zapamatovali,“ řekla během přednášky Lucy Crehan.
Majella Dempsey, vedoucí katedry pedagogiky na irské Maynooth University a odbornice na kurikulární studia, představila irský pohled na kurikulum a blíže se zaměřila na školní vzdělávací program jako součást profesního učení. Zdůraznila, že kurikulum mělo dávat učitelům a učitelkám dostatečnou oporu pro jejich práci, ale zároveň jim ponechávat prostor pro vlastní rozhodování. „Když máme v kurikulu příliš mnoho regulací a konkrétních věcí, snižuje se autonomie učitele či učitelky. V zemích, které mají vše do podrobnosti napsáno, učitelé rychle vyhoří a odcházejí z profese. Ale když je příliš málo regulace, vede to ke stresu učitelů. Je potřeba najít rovnováhu,“ upozornila Majella Dempsey.
Český pohled na kurikulární změnu doplnili další odborníci a odbornice. Klára Šeďová, která působí v Národním institutu SYRI a na ministerstvu školství, mluvila o dalším postupu při finalizaci kurikula. Do května příštího roku, kdy má být zveřejněna jeho konečná podoba, se mají zásadněji měnit především části věnované základním gramotnostem. „Nebudou velké změny, ale nějaké budou: budou zjednodušené obecné části, které by měly být pro školy příjemnější, a budou přepracované části věnované gramotnostem. Věřím, že budeme mít v ruce něco, co bude snáze implementované a bude to doplněné doporučeným učivem. Když se to stane, RVP nebude dokonalé, stále bude řada kritických míst zůstávat. Tvorba musí být od této chvíle neustálý proces,“ popsala další práci s rámcovým vzdělávacím programem Klára Šeďová.
Matouš Bořkovec z ministerstva školství představil jeden ze zamýšlených kroků, kterým chce jeho úřad podpořit profesní učení, a to zavedení role metodika vzdělávání, který by měl ve škole odpovědnost za rozvíjení profesního vzdělávání a za kvalitu výuky. „Zkušeným učitelům to umožní to převzít více odpovědnosti za kvalitu výuky ve škole. Tato role může pomoci vytvoření prostoru pro dlouhodobou kurikulární práci,“ upozornil Matouš Bořkovec.
Od přípravy učitelů a předškolního vzdělávání k práci celých školních týmů
Další příspěvky se zaměřily na konkrétní podmínky, které mohou zavádění nového kurikula usnadnit, a na spolupráci jako důležitou součást této změny.
Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se věnovala využití Kompetenčního rámce absolventů a absolventek učitelství ve vztahu k cílům vzdělávání definovaným kurikulem.
Věra Krejčová, expertka programu Step by Step ČR, se zaměřila na plynulý přechod mezi předškolním a školním vzděláváním, který je důležitý také v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. Představila principy rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který klade důraz mimo jiné na smysluplnou strukturu dne v mateřské škole a na dostatek prostoru pro spontánní a neřízené činnosti, a upozornila na rozdíly mezi podmínkami vzdělávání v mateřských a základních školách. „Kladu si otázku, zda by nyní, kdy RVP ZV nemá ještě finalizovanou podobu, nestálo za to lépe specifikovat, jaké podmínky pro vzdělávání vytváříme, protože to je něco, co považuji pro plynulý přechod mezi předškolním a školním vzděláváním za zásadní,“ uvedla Věra Krejčová.
Organizace Step by Step ČR zároveň na konferenci pokřtila novou publikaci autorek Diany Roubové a Petry Rakoušové Každá škola má svůj příběh s podtitulem Různé cesty k tvorbě vzdělávacího obsahu pro mateřské školy.
Školy se mohou učit společně
Závěrečný blok konference se zaměřil na lokální sítě jako cestu ke zlepšování učení v konkrétních regionech. Hana Košťálová z organizace Pomáháme školám k úspěchu, Jana Zajícová a Ondřej Matějka z Nadačního fondu Eduzměna a Irena Fričová z Národního pedagogického institutu ČR představili možnosti spolupráce škol a dalších aktérů, kteří podporují jejich rozvoj.
Spolupráce škol může vytvářet prostor pro sdílení zkušeností, společné plánování a profesní učení pedagogických týmů. Při tvorbě školních vzdělávacích programů tak školy nemusejí hledat řešení samy. Mohou se opírat o zkušenosti kolegů a kolegyň i o podporu dalších aktérů v regionu.
Konference Úspěch pro každého žáka 2026 připomněla, že smyslem kurikulární změny není pouze upravit školní vzdělávací dokumenty, ale využít je jako příležitost k promyšlenější výuce a lepšímu učení všech žáků. K tomu je potřeba připravit srozumitelný a smysluplný RVP, poskytnout školám dostatek odborné podpory a také jim dát prostor, aby se učitelé a učitelky mohly nad školním kurikulem společně učit.
Prezentace vystupujících jsou k dispozici zde.
O konferenci Úspěch pro každého žáka
Konferenci Úspěch pro každého žáka pořádá Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) jako koordinátorka iniciativy Úspěch pro každého žáka, neformální sítě organizací, které spojuje vize vzdělávání umožňujícího každému dítěti rozvíjet svůj potenciál a zažívat ve škole úspěch. Konference je vytváří příležitost k setkávání odborníků a odbornic, zástupců škol, státní správy a dalších aktérů ve vzdělávání. Jejím cílem je propojovat poznatky výzkumu, zkušenosti ze školní praxe a pohledy na vzdělávací politiku a hledat způsoby, jak je využít ve prospěch kvalitnější výuky a učení každého žáka a žákyně.
Více informací na www.ucimekvalitne.cz/2026.
