Po druhém lockdownu podle průzkumu PAQ Research čtvrtina dětí pociťovala duševní nepohodu, ke zhoršení wellbeingu dětí přitom došlo ve srovnání s výsledky studie HBSC doby před pandemií (2018) u žáků všech ročníků, na které se průzkum zaměřil (5., 7. a 9. třída). Podstatně častěji si děti stěžovaly například na opakující se špatnou náladu – více než jednou týdně ji pociťovalo 30 procent páťáků a téměř polovina deváťáků, což je o 20 procent více než v době před pandemií. Výzkum věnovaný učitelům ukazuje stejný trend. Mezi žáky s duševními potížemi přitom byli podle PAQ Research nadprůměrně zastoupeni ti, kteří nedokázali držet krok s výukou na dálku, děti z neúplných rodin, děti méně vzdělaných rodičů a také děti, jejichž mateřským jazykem není čeština.
“Pandemie poznamenala zejména děti, které měly doma stres, neútulno, nebezpečno, nedostatek podpory a pochopení, děti, pro které byla škola jediným místem, kam si chodili pro stabilitu, bezpečí a podporu. My jsme jim tento ostrůvek stability a podpory vzali. Je zásadní ohrožené děti ve školním prostředí cíleně identifikovat, dopřát jim stabilitu, bezpečí, dobré vztahy a podporu a infomovat je o dostupných kontaktech pomoci,” říká Klára Laurenčíková z ČOSIV.
Rizik během pandemie přibylo, prevenci ale školy během distanční výuky nestíhaly. Jevům jako kyberšikana, závislost na internetu nebo psychické obtíže se cílenými aktivitami věnovala jen polovina z nich, a to i během během druhého pandemického školního roku. Negativní dopady na duševní stav a vzdělávání dětí přitom s návratem do škol nezmizely. Nyní ambulance a linky důvěry varují, že se u řady dětí prohlubují psychické obtíže nastartované právě během lockdownů, přibývá i počet dokonaných sebevražd. Učitelé upozorňují na rozpadlé sociální vztahy, dětských klientů přibývá také adiktologům.
Skutečně děláme proti tomu, aby tento trend nepokračoval, vše, co můžeme? Problematice se bude věnovat Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Dopady pandemie na vzdělávání.
Zúčastnit se můžete online 24. února od 14 do 16 hodin zde. Diskutující budou hledat odpověď především na tyto otázky:
- Jaký vliv má pandemie na duševní zdraví dětí pedagogů?
- Jak dětem pomoci překonat náročné období a posilovat jejich odolnost pro celý život?
- Jak ve školách podporovat wellbeing? A jak cílit vzdělávání na kompetence pro budoucí život?
- Jaké dopady má pandemie na vzdělávání dětí? Jaké jsou dopady na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí?
- Jaký dopad má pandemie na využívání technologií pro vzdělávací účely?
- Jak podpořit spolupráci škol a rodin a zapojit další partnery?
Účast v diskusi potvrdili:
- Bořivoj Brdička, Jednota školských informatiků
- Michal Černý, MŠMT
- Tomáš Jedlička, Waldorfská škola, Brno
- Helena Juklová, Linka důvěry Dětského krizového centra
- Klára Laurenčíková, Ministerstvo zdravotnictví, ČOSIV
- Ondřej Nováček, Česká středoškolská unie
Moderovat diskusi bude:
- Petra Keprtová, JOB
