Zkušenosti ze škol potvrzují, že JPZ jako jednorázová zkouška se zásadním dopadem na další vzdělávací dráhu dětí výrazně formuje obsah a metody výuky v závěrečných ročnících základní školy způsobem, který není v souladu s deklarovanými cíli kurikula. Ve školách vytváří silné „skryté kurikulum“ , které soustřeďuje pozornost především na přípravu na testované typy úloh a znalosti potřebné pro úspěch u přijímací zkoušky. Pokud nedojde ke změně, tento rozpor se dále prohloubí s implementací revidovaného RVP ZV, které v souladu se Strategií 2030+ klade důraz na rozvoj klíčových kompetencí, základních gramotností, wellbeing žáků a individualizaci výuky.
Zavedení jednorázové zkoušky s vysokým dopadem na budoucnost žáků a žákyň je problematické i v jiných ohledech. Výzkumy dlouhodobě upozorňují, že silná závislost přijímacího řízení na standardizovaných testech:
- prohlubuje vzdělávací nerovnosti, protože úspěch je významně ovlivněn socioekonomickým zázemím rodiny,
- podporuje rozvoj paralelního systému placených přípravných kurzů a doučování,
- vede ke zužování kurikula a omezení výuky na testované oblasti
Mezinárodní zkušenosti přitom ukazují, že problémem není samotná existence standardizovaného ověřování, ale jeho dominantní role v přijímacím procesu a důsledky, které jsou s výsledkem testu spojeny. OECD proto opakovaně doporučuje kombinovat standardizované testy s dalšími formami hodnocení a systematicky sledovat jejich dopady na různé skupiny žactva.
O negativních dopadech JPZ na děti a na vzdělávání na základních školách diskutuje široká i odborná veřejnost už od jejího zavedení. Tato diskuse se ale příliš zaměřuje na nápravu organizačních a obsahových chyb v kontextu současné podoby JPZ. Chybí širší debata o tom, jakou funkci má JPZ v českém vzdělávacím systému plnit. Otevřít tuto diskusi znamená mimo jiné odpovědět na otázku, zda má být JPZ i nadále nástrojem pro řešení nedostatku míst na středoškolských oborech, kde zájem žáků a žákyň a jejich rodičů dlouhodobě převyšuje nabídku škol.
Za zcela zásadní považujeme, aby tato diskuse vycházela z datově podložené evaluace dopadů současné podoby JPZ na učení dětí, výuku na základních školách, vzdělávací nerovnosti i další vzdělávací dráhy žáků. Je třeba sledovat nejen výsledky testů, ale také to, jak JPZ ovlivňuje každodenní práci škol a vzdělávací šance různých skupin dětí. Taková data českému vzdělávacímu systému deset let po zavedení JPZ výrazně chybí.
Odbornou a veřejnou debatu o podobě JPZ a šířeji o přechodu ze základního do středního vzdělávání je třeba vést za účasti všech relevantních aktérů – státu, zřizovatelů, škol, odborné veřejnosti i rodičů – a hledat nikoli kosmetická, ale systémová řešení opírající se o data. Nelze se přitom spoléhat pouze na technické úpravy testů nebo organizace přijímacího řízení v současné podobě.
Znamená to zejména:
- najít cestu, jak zajistit dostatečné kapacity v oborech středních škol, o které mají žáci a žákyně i jejich rodiče dlouhodobě zájem. Bez řešení přetlaku na některých školách bude JPZ nadále sloužit především jako nástroj pro rozřazování dětí,
- proměnit obsah a formu JPZ tak, aby byla v souladu s cíli kurikula, jehož smyslem je „utvářet a postupně u žáků rozvíjet klíčové kompetence a základní gramotnosti a poskytnout jim spolehlivý základ všeobecného vzdělávání“
- otevřít také debatu o dopadech JPZ na wellbeing žáků a jejich motivaci k učení.
Po deseti letech existence JPZ nastal čas zhodnotit její dopady na vzdělávání a vést otevřenou odbornou debatu nad jejím smyslem, funkcí a budoucí podobou. Pokud nedojde k proměně JPZ, hrozí, že budeme za dalších deset let stále diskutovat o stejném problému: že přijímací zkouška zvyšuje nerovnosti a fakticky určuje, co se
děti ve škole učí, bez ohledu na deklarované cíle vzdělávací politiky a kurikula.
Tento dokument je výsledkem dlouhodobé expertní práce členských organizací Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV), které s předkládanými doporučeními vyjádřily shodu. Žádáme relevantní aktéry na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, aby tato doporučení zvážili a zahrnuli je do následných kroků. SKAV nabízí MŠMT svoji podporu a spolupráci.
