Únorový kulatý stůl (2011) – výstup

Zveřejnilo MŠMT standardy vzdělávání nebo testové úlohy?

Únorový kulatý stůl se zabýval otázkou, zda materiály zveřejněné MŠMT k diskusi, jsou standardy vzdělávání nebo testové úlohy?

Jeho cílem bylo hledat odpovědi na otázky:
• Jak by měly vypadat standardy, které školám opravdu pomohou?
• Jdou publikované ukázky standardů správnou cestou? Je zapotřebí je nějak upravit?
• Jaké bylo zadání ministerstva školství k tvorbě standardů?
• Jaké jsou výsledky prvního měsíce debaty o standardech a jak by měla probíhat dále?
• Jakým způsobem budou zapracovány připomínky?

Setkání se zúčastnili tito pozvaní panelisté:
• PhDr. Martin Chvál, Ph.D., PedF UK
• PhDr. Hana Koštálová, SKAV
• doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D. – FSV UK
• Mgr. et Bc. Martin Ševčík, ZŠ Londýnská
Z MŠMT, které bylo osloveno se žádostí o vyslání svého představitele, se z důvodů zaneprázdnění nedostavil žádný zástupce.

Zápis z kulatého stolu.

Lednový kulatý stůl (2011) – výstup

Učíme nebo neučíme čtenářkou gramotnost?

Lednový kulatý stůl hledal odpověď na otázku, zda v našich školách učíme čtenářkou gramotnost. K získání odpovědi na tuto základní otázku mělo přispět zodpovězení následujících dílčích otázek:
• V jaké oblasti čtenářské gramotnosti žáci dopadají nejhůře a proč?
• Jak se daří v našich školách zavést výuku čtenářské gramotnosti?
• Jak lze rozvíjet čtenářskou gramotnost v jiných předmětech než jen v českém jazyce?
• Jaký je vztah čtenářské gramotnosti a výchovy ke čtenářství?
• Jak vypadá systém vzdělávání učitelů ve čtenářské gramotnosti?
• Co udělalo a může udělat MŠMT a další organizace pro zlepšení čtenářské gramotnosti?

Jako panelisté byli pozváni:
• PhDr. Ondřej Hausenblas, Kritické myšlení, o. s.
• Mgr. Pavlína Hublová, učitelka 1. stupně ZŠ Černý most
• Mgr. Lenka Schwarzová, MŠMT
• Mgr. Vladislav Tomášek, ÚIV

Zápis z kulatého stolu.

Prosincový kulatý stůl (2010) – výstup

Plošné testování – cesta vpřed nebo zpět?

Prosincový kulatý stůl se zabýval problematikou plošného testování, zda je ho možno považovat za přínos nebo má negativní dopady. Panelisté se měli vyjadřovat k následujícím dílčím otázkám:
● Pomůže plošné testování v uzlových bodech českému školství? A jak?
● Co hrozí v případě (ne)zavedení plošného testování?
● Kdo by měl testování realizovat?
● K čemu by testování (ne)mělo sloužit?
● Jaké jsou zkušenosti s testováním v zahraničí (kladné i záporné)?

Aktuální téma prosincového kulatého stolu přilákalo i v předvánočním čase nezvykle vysoký počet účastníků. Kromě představitelů odborných institucí byla přítomna i řada zástupců škol, a to jak základních, tak i středních.

Zápis z kulatého stolu. Money won is twice as sweet as money earned

Listopadový kulatý stůl (2010)- výstup

Podpora výuky průřezových témat

Listopadové setkání kulatého stolu se týkalo podpory výuky průřezových témat (dále jen PT). Organizátoři formulovali řadu dílčích otázek, jejichž zodpovězení může naznačit, nakolik se zavedení průřezových témat osvědčuje.

Dílčí otázky:
• Jaká byla reflexe koncepce PT v rámcových vzdělávacích programech po prvních letech výuky?
• Jaká jsou východiska pro koncepci metodické podpory PT?
• Jak probíhala práce na tvorbě doporučených očekávaných výstupů (DOV) a kdo se do přípravy metodické podpory zapojil?
• Jak v listopadu 2010 vypadají doporučené očekávané výstupy k PT? K čemu mohou být užitečné a jak s nimi dále pracovat?
• Co přinesly doporučené očekávané výstupy nového, co znamenala jejich tvorba pro reflexi PT a jejich současnou podobu v kurikulárních dokumentech?

Téma vzbudilo zájem především pracovníků odborných institucí, jako obvykle zástupci škol tvořili menší část publika.

Zápis z kulatého stolu.

Prezentace:

Říjnový kulatý stůl (2010) – výstup

Koncepce a principy revizí a změn kurikula

Říjnové setkání kulatého stolu navázalo na téma diskutované v září a mělo za cíl hlouběji proniknout do uvedené problematiky. Řada indicií totiž naznačuje, že kurikulární reforma se příliš nepromítá do školní praxe. Je také otázkou, zda reflektuje dnešní svět změny, zda odpovídá tomu, co od ní očekáváme, a pokud ne, zda je třeba na nové skutečnosti reagovat.

Organizátoři formulovali řadu dílčích otázek, jejichž odpovědi by mohly pomoci školám v práci s kurikulem:
● Co znamená revidovat a měnit kurikulum?
●Jakým způsobem mají být revize kurikula prováděny? Čím se mají změny kurikula řídit?
● Jak se vyrovnat s tím, že díky změnám ve společnosti a vývoji poznání (v oborech, v psychologii, v pedagogice, v technologiích a v řízení procesů ve vzdělávání) se už po krátké době může zdát kurikulum nevyhovující a budou tendence ho měnit?
● Jak akceptovat užitečné a oprávněné návrhy na změny a jak odmítat návrhy pramenící z parciálních zájmů vlivových skupin?
● Jak udržet kurikulum na realizovatelné úrovni?
● Kdo vytváří očekávání spojená se vzděláním?
● Jak dosáhnout celospolečenského konsensu na cílech vzdělávání?
●Je nutné formulovat vzdělávací cíle na úrovní národního programu vzdělávání? • Jak optimálně provázat revize ŠVP a RVP?
● Jak se nejlépe dobrat ke kriteriím hodnocení kurikula?

Téma vzbudilo zájem především pracovníků odborných institucí, zúčastnili se i někteří zástupci škol.

Zápis z kulatého stolu.

Zářijový kulatý stůl (2010) – výstup

Zkušenosti učitelů a ředitelů škol s úpravami a revizemi ŠVP

Cílem zářijového kulatého stolu bylo hledat odpovědi na následující otázky:
● V čem jste měnili ŠVP a proč?
● Co by školám pomohlo při úpravách ŠVP?
● Jak si školy s úpravami poradily?
● Narážíte při potřebných změnách na omezení daná RVP?
● Je třeba měnit RVP? Pokud ano, v čem a jak?
● Jaký postoj má k úpravám ČŠI? Jak často se s nimi setkává?

Téma vzbudilo u pracovníků v oblasti školství značný ohlas – po prázdninách byli v hojném počtu přítomni jak pracovníci odborných instituci, představitelé MŠMT, tak i řada zástupců škol, a to i mimopražských.

Zápis z kulatého stolu.

Červnový kulatý stůl (2010) – výstup

Jak dlouho bude ještě vládnout známka na českých školách?

Cílem červnového kulatého stolu bylo hledat odpovědi na následující otázky:
● Existuje kvalitativní rozdíl mezi slovním hodnocením a známkovou klasifikací?
● Jak ovlivňuje způsob hodnocení vztah učitele a žáka?
● Proč je známková klasifikace tak oblíbená a žádaná učiteli i rodiči?
● Jaký je dopad principu klasifikace na celou společnost?

Téma vzbudilo zájem především pracovníků odborných institucí, přítomni byli představitelé sdělovacích prostředků – redaktoři ČTK a ČT, zástupci škol reprezentovali především školy s alternativními metodami výuky a tedy ty, které slovního hodnocení využívají.

Zápis z kulatého stolu.