Podpora wellbeingu žáků a zavedení středního článku jsou cestou, jak dosáhnout prioritních cílů Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, která určuje rozvoj českého vzdělávacího systému pro další desetiletí. Organizace sdružené v projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ se spojily, protože chtějí aktivně přispět k jejímu naplnění a spolupracovat tak se státem na zlepšování učení dětí a snižování
nerovností ve společnosti. Vydávaná publikace shrnuje výsledky práce jejich expertů v uvedených oblastech včetně konkrétních návrhů opatření, kterými by školská politika mohla pro kvalitnější vzdělávání vytvářet podmínky.
Publikace se věnuje třem tématům. Stěžejní jsou kapitoly věnované wellbeingu (a jeho podpoře ve školním prostředí) a hledání takové podoby středního článku, která by nejvíce odpovídala potřebám českých škol. Vedle toho publikace představuje principy kolektivního dopadu, které umožňují dosahovat změn i v tak složitých systémech, jako je ten vzdělávací.
Pracovní skupina Wellbeing formulovala základní principy, ze kterých by měla systémová podpora wellbeingu ve vzdělávání vycházet. Popsala také ukazatele dobré praxe školy a příklady opatření, kterými školy mohou wellbeing svých žáků i pracovníků podpořit a upozornila na rizika, která mohou snahu o systémové ukotvení podpory wellbeingu provázet. Publikace shrnuje konkrétní argumenty,
proč je třeba se podporou wellbeingu ve vzdělávání zabývat. “Wellbeing a učení jsou spojené nádoby – bez něho žáci nemohou dosahovat maxima svého vzdělávacího potenciálu. Zjednodušeně řečeno: podpora wellbeingu žáků se pozitivně promítá do jejich vzdělávacích výsledků a naopak absence wellbeingu máza následek horší vzdělávací výsledky, než kterých by žáci mohli dosáhnout,” říká vedoucí pracovní skupiny Wellbeing a místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.
V kapitole věnované střednímu článku je představen návrh, jak mohou místní aktéři spolupracovat na zlepšování vzdělávacích výsledků dětí v rámci strategie 2030+. Koncept nazvaný Okresní partnerství pro vzdělávání 2030+ umožňuje spojit síly organizací, které realizují projekty místních a krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání. “Považujeme za důležité si neustále připomínat, proč se téma středního článku stalo zejména po roce 2010 velkým tématem v celosvětovém měřítku. Důležitější než konkrétního podoba středního článku je jeho funkčnost, tj. zda střední článek prokazatelně přispívá ke zlepšování vzdělávacích výsledků a rovných šancí žáků,” říká vedoucí pracovní skupiny Střední článek Vladimír Srb.
Zásadní pro zlepšení kvality vzdělávacího systému bude doručit změnu až do tříd. To znamená získat pro ni tisíce škol, ale také dalších státních a nestátních institucí, které se v oblasti vzdělávání pohybují. “Zmíněné subjekty nejsou nikým centrálně řízeny, což je v pořádku, chceme-li rozvíjet demokracii a občanskou společnost. Je ale potřeba, aby se tyto organizace naučily spolupracovat a dobrovolně vzájemně koordinovat svou činnost. V této oblasti je doposud velký prostor pro rozvoj a rovněž zde chybí know-how, jakým způsobem k ní přistupovat, aby se zároveň neomezovala svoboda a autonomie jednotlivých subjektů,” upozorňuje v publikaci ředitelka SKAV Silvie Pýchová, cestu vidí v aplikaci principů kolektivního dopadu.
Publikace Jak zlepšovat učení, wellbeing a rovné šance žáků v ČR prostřednictvím středního článku a dalších opatření je ke stažení zde. Více informací o projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ najdete zde. Dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ je k dispozici zde.
