Pojem střední článek patří v posledních deseti letech k diskutovaným tématům nejen Česku. Už v roce 2010 jej přelomová studie McKinsey identifikovala za klíčový prvek, který vzdělávacím systémům umožňuje se rozvíjet a zlepšovat vzdělávací výsledky dětí. České školství, kde je mezi školami, zřizovateli a ministerstvem vakuum, ve srovnání s těmito úspěšnými vzdělávacími systémy dlouhodobě stagnuje.
Harmonogram ministerstva školství počítá s tím, že do konce roku 2022 bude vyhodnocen pilotní projekt a že od školního roku 2023/24 se střední článek v té podobě, která vzejde z pilotáže, bude postupně zavádět v dalších okresech. Jakou má mít podobu, aby skutečně splnil, co se od něj očekává – tedy zlepšil vzdělávací výsledky všech žáků, ve všech školách – hledají vedle ministerstva školství dva další odborné subjekty.
Pilotní projekt MŠMT
Zahájen byl před rokem v okresech Svitavy a Semily, po roce od zahájení se projekt soustřeďuje především na odbřemenění ředitelů škol od administrativní nebo provozní zátěže. Předcházející vedení ministerstva zvažovalo jako ideální územní jednotku okres, nový ministr školství zvažuje také testování na úrovni kraje – během Kulatého stolu SKAV a EDUin informoval o svých jednáních s hejtmanem Karlovarského kraje. Za největší riziko v souvislosti se zaváděním středního článku označil nedostatek kvalitních lidí, nový stupeň řízení/podpory chce rozvíjet v rámci již existujících institucí.
“Naše vláda patrně nebude souhlasit s tím, že střední článek bude mít podobu byrokratického aparátu, který bude obsazovat nové kanceláře a zaměstnávat další úředníky. Budeme se snažit, aby zapadal do už dnes zřízených institucí, jako jsou Česká školní inspekce nebo Národní pedagogický institut,” řekl ministr Petr Gazdík na Kulatém stole SKAV a EDUin na téma: Jaké plány chystá nová vláda pro české školství?
Eduzměna
Téměř v poločase je také pětiletý projekt Eduzměna, který na Kutnohorsku působí od 2020. Vytváří tvz. centrum podpory vzdělávání, v němž postupně buduje služby nabízející ředitelům škol odbřeměnění (v současnosti právní a projektové poradenství, chystá se například IT servis nebo výpomoc v oblasti stavebních prací nebo školního stravování). Soustředí se ale také na pedagogickou podporu nebo na komunikaci a osvětu mezi rodiči a zřizovateli.
“V našem pojetí má “střední článek” podobu centra poskytujícího podporu nejen samotným školám, ale také celé řadě dalších aktérů, kterých se vzdělávání týká, například rodičů, zřizovatelů či dětí, které chceme více vést k participaci na tom, jak vzdělávání v regionu rozvíjet,” říká Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna.
Okresní partnerství 2030+
Koncept Okresních partnerství letos startuje. Na rozdíl od projektu MŠMT a Eduzměny nesměřuje k vytváření nové organizace/sítě podpory, ale jde mu o formování koordinační platformy pro spolupráci aktérů v konkrétním regionu při dosahování cílů Strategie 2030+, především vzdělávací výsledky a wellbeing dětí a snižovat nerovnosti. Okresní partnerství zakládají společně organizace, které na daném území realizují projekty MAP (místní akční plán rozvoje vzdělávání – tedy obce s rozšířenou působností, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny – MAS), které zvou ke spolupráci kraj a střední článek podpory MŠMT. Okresní partnerství odborně podporuje pracovní skupina Střední článek Partnerství pro vzdělání 2030+. Letos chce nastartovat tento participativní proces minimálně ve dvou okresech, zájem jich ale projevilo více.
“Navrhujeme, jak mohou v prvních letech Strategie 2030+ efektivně spolupracovat všechny organizace, které realizují projekty MAP a KAP zaměřující se na školy v konkrétním území, a jak mohou spolupracovat se středním článkem podpory, ať bude mít jakoukoli podobu,” říká Vladimír Srb, vedoucí pracovní skupiny Střední článek Partnerství pro vzdělávání 2030+.
