Praha 18. prosince 2024 – Ukotvení podpory provázejících učitelů a učitelek je dalším z kroků probíhající reformy přípravy budoucích učitelů, míří na zlepšení kvality pedagogických praxí. Novela školského zákona zařazuje provázejícího učitele mezi tzv. specializační činnosti oceněné specializačním příplatkem, zároveň nastavuje podmínky pro to, aby učitel na tento příplatek dosáhl, včetně povinného vzdělávání. Zmiňuje za určitých podmínek i možnost snížení přímé pedagogické činnosti pro provázející učitele a učitelky. Tento krok ale bude záviset na politické vůli ke schválení změny prováděcího právního předpisu (konkrétně nařízení vlády č. 76/2005 Sb.). To ale zatím není na stole.
V poslanecké sněmovně prošel návrh školského zákona prvním čtením na začátku prosince. Čas na jeho schválení se krátí spolu s funkčním obdobím poslanců, kteří o něm nyní jednají. Pokud se projednání v kterékoli fázi legislativního procesu zkomplikuje, zlepšení podmínek pro práci provázejících učitelů a učitelek, s nímž ministerstvo školství počítá od ledna 2026, se minimálně odloží.
„O této části zákona, která řeší finanční a administrativní stránku ukotvení provázejících učitelů, neočekávám diskusi. Obecně je vnímáno, že se k tomu stát má přihlásit a novela by současný stav měla změnit,“ řekl k tomu v diskusi Jan Berki, poslanec za STAN a zároveň vysokoškolský pedagog. V platnost by podle jeho odhadů mohla vstoupit v průběhu května 2025.
Záznam Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Podpora provázejících učitelů a učitelek: Co přinese novela zákona a co už přineslo pokusné ověřování? je k dispozici zde.
Diskuse se zúčastnili:
- Jan Berki / člen školského výboru Poslanecké sněmovny, STAN
- Matouš Bořkovec / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Miroslav Procházka / Pedagogická fakulta JČU
- Petra Skalická / Učitel naživo
- Jarmila Polomská / ZŠ Hlučín – Rovniny
- Dagmar Škorpíková / Učitelská platforma, Gymnázium Na Zatlance
Moderovala: Dana Ticháčková / Učitelská platforma
Snížení přímé pedagogické činnosti není na pořadu dne
Snížení počtu hodin, které musí provázející učitelé a učitelky “odučit”, patří v souvislosti s ukotvením této pozice ve školském zákoně mezi nejdiskutovanější. Nedostatek času na práci se studujícími je jednou z bariér pro zlepšování kvality pedagogických praxí. Snížení hodin přímé pedagogické činnosti by s sebou neslo náklady navíc a také by zasáhlo do provozu škol. „Je to diskuse o penězích a také o přesných pravidlech, kdy a jak má odpočet přicházet do hry. Chceme se snažit nastavit to do budoucna, ale v první fázi odpočty nebudou. Navíc z evaluace v první fázi vychází docela jasně, že pokud je vůle ze strany vedení školy, které spolupráce s fakultou také něco přináší, podmínky pro časově náročnou činnost provázejících učitelů a učitelek se nastavit dají,“ řekl k tomu Matouš Bořkovec. Podle Jana Berkiho na tomto pohledu existuje shoda i mezi poslanci, kteří budou o předložené novele hlasovat. „Jednou z důležitých povinností politika je být upřímný v tom, co je reálné očekávat od státu, co je kruciální zajistit a bez čeho by systém nefungoval. Z mého pohledu je specializační příplatek a normativ kruciální, o dalších věcech ještě budeme muset jednat,“ konstatoval Jan Berki.
Povinné vzdělávání cílí na rozvoj specifických kompetencí
Nově budou muset provázející učitelky a učitelé absolvovat specializační studium, které bude zaměřené na specifické kompetence pro vzdělávání dospělých studujících. Z pohledu ministerstva je důležité také to, aby se posílily vazby mezi provázejícími učiteli a vysokoškolskými vzdělavateli a také aby provázející učitelé navazovali vztahy mezi sebou a navzájem si sdíleli zkušenosti. „Mám s povinným vzděláváním dobrou zkušenost. V rámci skupiny provázejících učitelů, kteří se tam sešli, byly velmi rozevřené nůžky v tom, co by provázející učitelé měli umět a znát. Byli v ní učitelé s mentorským výcvikem a kolegové, kteří sice učí dlouho a jsou v tom skvělí, ale poprvé si trénovali cílené pozorování nebo popisnou zpětnou vazbu,“ ocenila vzdělávání, kterého se účastnila v rámci pokusného ověřování, Jarmila Polomská.
„V rámci Učitele naživo provázející učitele učíme zacházet se zakázkou, popisnou zpětnou vazbu, jak vést reflektivní rozhovor a podobně. Zároveň vnímáme, že se vzdělávání proměňuje a že není stejné jako v době, kdy se provázející učitelé připravovali na svou profesi,“ přiblížila Petra Skalická, na co se zaměřují při jejich vzdělávání v Učiteli naživo. Využívají přitom vlastní kompetenční rámec provázejícího učitele.
Specifické dovednosti, které učitelé a učitelky při takovém vzdělávání získávají, mohou mít smysl nejen pro provázené studující, ale také pro školu. „Provázející učitelé jsou v určitých dovednostech autoritou pro své kolegy, kteří se na ně obrací s dotazy nebo je žádají, aby se podívali k nim do výuky a poradili jim. Vnímají, že je tam míra profesionální dovednosti, kterou ještě nemají,“ konstatovala Dagmar Škorpíková. Jako ředitelka školy je ve vzdělávání podporuje podle jejich individuálních potřeb.
Byla zveřejněna evaluace první fáze pokusného ověřování nového nastavení podpory
Výsledky průběžné evaluace pokusného ověřování Systému podpory provázejících učitelů prezentoval během diskuse Matouš Bořkovec, celá zpráva je k dispozici zde.
Co je důležité do budoucna
Pro další kroky bude v první řadě důležité, aby s ohledem na krátící se funkční období poslanecké sněmovny novela školského zákona prošla legislativním procesem ve všech fázích na první pokus. Jak velký bude mít dopad na kvalitu pedagogických praxí bude záležet i na tom, jak se ji podaří implementovat do praxe. „Jsme rádi, že můžeme být víc s praxí, i když systém má spoustu detailů, například jak sladíme průběh akademického a školního roku, jak budeme plánovat počet praxí, když nevíme, kolik studentů se napíše, ale to jsou drobnosti, které se dají postupně vyřešit. Nejdůležitější je sledovat dopady na studenty, protože oni jsou ve skutečnosti nositelem změny,“ upozornil na závěr diskuse Miroslav Procházka.
Zásadní bude také průběžné vyhodnocování dopadů legislativní změny. „A to nejen na studenty učitelství, ale hlavně sledovat dopady práce učitelů na učení žáků, protože to v konečném důsledku bude výsledkem proměny vzdělávacího systému,“ myslí si Petra Skalická.
