Podpůrné vzdělávací prostředí a příznivé klima ve školách jsou významnou podmínkou pro to, aby bylo možné naplnit hlavní cíle Strategie pro vzdělávání 2030+, jimiž jsou snížení nerovností a zlepšení kompetencí žáků, respektive jejich vzdělávacích výsledků. Proto je nezbytné, aby byl ve školách cíleně a strategicky podporován wellbeing žáků a pracovníků škol. Žáci by také ve škole měli mít příležitost si rozvíjet kompetence pro to, aby si svůj wellbeing dokázali v průběhu života udržovat.
Odborná skupina Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ nejen definovala v deseti bodech, jak by měla být podpora wellbeingu do revidovaného kurikula zahrnuta, ale dále nabízí tvůrcům kurikula spolupráci při vytváření ukázkových metodických materiálů, které představí, jak lze podporu wellbeingu (s cílem zlepšit vzdělávací výsledky) integrovat do všech vzdělávacích oblastí, respektive oborů. Nabízí také metodickou podporu v oblasti plánování, realizace a autoevaluace podpory wellbeingu žáků a pracovníků ve školním prostředí.
Co je to wellbeing?
Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emociální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.
“Školní prostředí by mělo v co největší míře naplňovat základní potřeby žáků i pracovníků školy. Dobrým indikátorem wellbeingu je to, když se žáci i učitelé do školy ráno těší. Škola by také měla vytvářet dostatek příležitostí proto, aby si děti rozvíjely kompetence pro wellbeing – vedly zdravý životní styl, byly schopné překonávat překážky a zvládat náročné životní situace, znaly své silné stránky a dokázaly je využít, byly vytrvalé při dosahování svých cílů a byly schopné navazovat a udržovat funkční vztahy,” říká Lenka Felcmanová, vedoucí odborné pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ a místopředsedkyně ČOSIV.
“Asociace ředitelů základních škol vnímá velkou důležitost modernizace vzdělávacího kurikula, jehož součástí budou i podmínky pro vytváření velmi dobré pracovní pohody ve školách. Proto podporuje zásady wellbeingu a body pro jeho podporu, které doporučuje Partnerství 2030+ pro revize RVP ZV.
Současně asociace i nadále zdůrazňuje potřebu redukce a snížení objemu učiva, nutnost vytvoření přehledného a srozumitelného kurikulárního dokumentu, který bude nejen závazným, ale současně i potřebným a nepostradatelným pro všechny pedagogy v základních školách,” říká František Halada z Asociace ředitelů základních škol, který se podílí na činnosti odborné pracovní skupiny Wellbeing Partnerství 2030+ a je členem Expertního panelu MŠMT pro RVP ZV.
