Tisková zpráva

ikona_Tiskova-zprava
25. listopadu 2021 / Tisková zpráva

Jakou změnu má přinést revize RVP? SKAV na toto téma uspořádal setkání odborníků z různých oblastí vzdělávání

25. 11. 2021 - Revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) z různých úhlů pohledu byla tématem aktuálního Setkání lídrů, které uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) v rámci Iniciativy úspěch pro každého žáka. Během celodenního setkání zazněly příspěvky věnované probíhající revizi nebo aplikaci kompetenčního kurikula ve školní praxi.

Cílem setkání bylo sdílet různé pohledy a přesvědčení o tom, jakou změnu má přinést a jak má probíhat velká revize RVP. Pozvaní odborníci si kladli tyto otázky:
● Jak má vypadat struktura RVP a kompetenční rámec?
● Jak podpořit změnu v praxi?
● Jaká rizika máme očekávat a jak je řídit?
● Jak pro revizi získat učitele?

Na úvod Jan Jiterský představil proces vzniku “hlavních směrů” připravované velké revize a pozval k účasti na něm. Krátce shrnul také dilemata, která vyplynula z diskuse v pracovních skupinách Expertního panelu a nastínil dilemata spojená například se zaváděním dalších uzlových bodů, lepším propsáním průřezových témat do školní praxe nebo s úvahami o tom, s jak velkým objemem disponibilních hodin má revidovaný RVP počítat.

Dominik Dvořák se ve svém příspěvku věnoval především rozdělení učiva na jádrové a rozvíjející, s nímž Strategie 2030+ sice počítá, nedává pro něj ale žádné jasné vymezení. “Je například otázka, jestli má být tímto jádrem minimum, které by se reálně týkalo zhruba 20 procent dnešních žáků, kteří jsou pod hranicí gramotnosti, nebo jestli máme jádrové učivo pojmout jako základ pro všechny s tím, že rozvíjející bude určeno pro nadané,” nastínil některé z otázek, kterým se věnuje pracovní skupina Expertního panelu MŠMT. Mluvil také o rizicích spojených s rozdělováním učiva – upozornil například na snahy Asociace ředitelů gymnázií zavést samostatný RVP pro víceletá gymnázia a na řadu jiných zatím otevřených otázek. “Nedohodli jsme se zatím například na tom, jestli propsáním minimálního jádra do RVP stanovíme, co je každá škola povinna nabídnou, nebo čeho je povinna dosáhnout. Každé z těchto řešení má své problémy a je třeba je promyslet,” řekl Dominik Dvořák.

Ukazatelům pro wellbeing ve vzdělávání a také nástrojům pro autoevaluaci škol, které připravuje pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ věnovala svůj příspěvek Lenka Felcmanová. V následující diskusi se účastníci setkání zabývali otázku, zda začlenění této problematiky do revidovaného RVP může pomoci změnit

podmínky pro wellbeing na jednotlivých školách. “RVP je jeden z kroků, určitě ale ne jediný. Důraz na vytváření podmínek pro wellbeing ve vzdělávání je ale třeba klást i s ohledem na to, že úzce souvisejí s procesem učení,” řekla v diskusi Lenka Felcmanová.

Jakým způsobem pracují na svých školách s kompetencemi představili ve svých příspěvcích Ondřej Šteffl a Jan Korda. Ondřej Šteffl prezentoval “důsledně kompetenční přístup” k výuce uplatňovaný ve Scio školách. “V RVP je někde napsáno, že kompetence je souhrn znalostí a dovedností. My jsme si ji definovali jako funkční propojení znalostí, dovedností a postojů, Mít kompetenci znamená, že v konkrétní situaci úspěšně jednám,” řekl Ondřej Šteffl. Strukturované kurikulum, které tvoří pedagogické sbory těchto škol, staví na osmi kompetencích, které rozpracovává do 60 stavebních kamenů a 360 levelů, umožňujících pedagogům popsat progres žáka právě v oblasti kompetencí. Jan Korda představil kompetenčně pojatý školní vzdělávací program své školy, který staví na oborových dovednostech i mezipředmětových vazbách a umožňuje mapovat pokroky dítěte v rozvíjení kompetencí.

Zazněly tyto příspěvky (prezentace k příspěvkům jsou k dispozici na webu iniciativy):

Diskusi moderovala výkonná ředitelka SKAV Silvie Pýchová.

Všechny zprávy