Revidovaný rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) představilo ministerstvo školství v polovině ledna. Nové kurikulum je součástí širší snahy o modernizaci českého vzdělávacího systému a o naplnění cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Pojem wellbeing a především znalosti, dovednosti a kompetence, které pod něj odborníci zahrnují, se stal nově obsahem samostatné vzdělávací oblasti Osobnostní a sociální výchova. Téma wellbeingu je klíčové také v rámci zcela přepracovaných průřezových témat. Velká pozornost je wellbeingu věnována i v úvodní části dokumentu, v němž tvůrci kurikula nastavují hodnotový rámec pro vzdělávací proces a pro podmínky, které pro něj má škola vytvářet.
Rozvoj těchto znalostí, dovedností a kompetencí předpokládá i dosud platné kurikulum. Zásadní změnou je podle Lenky Felcmanové, místopředsedkyně Society for All a vedoucí expertky pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+, zařazení výsledků učení v této oblasti mezi závazné. V současném kurikulu byly součástí průřezových témat s tím, že tzv. výstupy byly pro školy pouze doporučené. Řada škol se jim proto systematicky nevěnovala.
Záznam diskuse je k dispozici na webových stránkách Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV).
Pozvání k diskusi přijali:
- Lenka Felcmanová / Society for All, Partnerství pro vzdělávání 2030+
- Zdeňka Juklová / průvodkyně škol a školních týmů
- Eva Matějková / Tři učitelky, Učitel naživo, ZŠ Trnka
- Anežka Tetřevová / Based
- Dana Ticháčková / Učitelská platforma, 26. ZŠ Plzeň
- Petr Chaluš / Národní pedagogický institut ČR
Diskusi moderovala:
- Petra Keprtová / Stálá konference asociací ve vzdělávání
Z témat, která během diskuse zazněla, vybíráme:
Proč učit wellbeing?
„Poznatky neurověd jednoznačně ukazují, že dostatečná úroveň wellbeingu je podmínkou kvalitního učení, je to něco, čemu máme věnovat pozornost, chceme-li, abychom měli děti spokojené, odolné a s dobrou úrovní duševního zdraví, nebo aby dosahovaly dobrých vzdělávacích výsledků,“ otevřela panelovou diskusi Lenka Felcmanová. Maslowovu pyramidu potřeb v této souvislosti připomněla Anežka Tetřevová – dokud děti nezažívají psychickou pohodu a stabilitu, nemohou se soustředit na učení.
Vedle podmínek pro učení je podle Petra Chaluše důležité vnímat wellbeing jako jeden z obsahů vzdělávání, který vede k tomu, že děti získávají dovednosti potřebné pro život. „Dovednosti umožňující zorganizovat si život, aby v něm byl člověk spokojený, se mnoho lidí nikdy nenaučí. Dovednosti jako umět pojmout sám sebe, svoje okolí, mít dobré vztahy umíme pojmenovat. Když jim ve škole nedáme prioritu, ohrožujeme wellbeing nejen ve škole, ale i ve společnosti,“ poznamenal Petr Chaluš.
Pro dosažení potřebné úrovně wellbeingu se ale nelze soustředit jen na dětí, pozornost je třeba věnovat také vyučujícím. „Učitel, který není v pohodě, nemůže své žáky a žákyně wellbeing učit, ani vytvářet prostředí, které je nezbytnou podmínkou k učení. Je třeba zahrnout celou kulturu školy,“ dodala k tomu Zdeňka Juklová. Wellbeing z pohledu učitele není podle Evy Matějkové jen podmínka nebo cíl učení: „Mnoho učitelů vnímá péči o wellbeing žáků jako zátěž, když se na to ale podíváte optikou wellbeingu jako nutné podmínky pro učení, je pro učitele výhodné o wellbeing dbát, vytvářet učící se prostředí.“
Co bude v novém RVP jinak
Zásadní změnou je podle diskutujících zakotvení wellbeingu napříč různými oblastmi revidovaného RVP. Lenka Felcmanová zdůraznila, že ve srovnání se stávajícím RVP, němž byla osobnostní a sociální výchova průřezovým tématem s doporučenými výstupy, nyní jsou napříč kurikulem jasně definovány závazné výstupy učení – ať už jde o nově zařazenou vzdělávací oblast Osobnostní a sociální výchova, průřezové téma Péče o sebe a druhé.Nový RVP také pracuje s tématem wellbeingu v rámci kapitol věnovaných prostředí školy a školní kultuře.
Další významnou změnou je podle Petra Chaluše předpokládané začlenění osobnostní a sociální výchovy do modelových školních vzdělávacích programů: „V modelovém školním vzdělávacím programu je osobnostní a sociální výchova vlastně s hodinovou dotací – v každém ročníku má hodinu týdně.“ Připomněl také, že je wellbeing nově součástí klíčových kompetencí, je explicitně zakotven jako jedno ze tří průřezových témat a je zařazen nově mezi vzdělávací oblasti s vlastním vzdělávacím obsahem, který je pro školy povinný.
Zdeňka Juklová vyzdvihla nové RVP nejen jako obsahovou změnu, ale i za to, že v úvodní obecné části dobře popisuje hodnotový rámec pro zásadní krok ke změně kultury školy: „Vidím hodnotu respekt velmi hezky popsanou ve vztahu k lidským právům, k lidské důstojnosti… a tím můžeme právě vytvořit ty podmínky pro to, aby vůbec wellbeing mohl být aplikován do jednotlivých předmětů.“
RVP podle Lenky Felcmanové bere ohled na to, že ne všichni vyučující se musí v této oblasti cítit silní, a tomu odpovídá rozčlenění výsledků učení mezi vzdělávací oblast osobnostní a sociální výchova (kterou budou mít děti v rozvrhu) a průřezové téma. Zatímco obsah osobnostní a vzdělávací výchovy je podle ní pojatý jako prostor pro sebezkušenostní aktivity a pro reflexi, průřezové téma péče o sebe a druhé je už prostor pro všechny vyučující, aby v kontextu celé školy vytvářeli podmínky pro aplikaci dovedností, které děti získají. „Očekávané výsledky učení jsme řešili velmi prakticky s ohledem na to, jestli je můžeme očekávat například od učitele matematiky nebo fyziky. Velmi jsme také uvažovali o tom, jak učitelům s integrací v kontextu školy pomoci,“ říká Lenka Felcmanová.
Jakou podporu školy potřebují při zavádění změny
Podle Lenky Felcmanové je třeba nemluvit jen o tom, co se od škol očekává, ale také o tom, že v tom nebudou sami a v první řadě se starat o jejich wellbeing. „Člověk na pokraji vyhoření nemůže nic nového zavádět, pro to potřebujeme kapacity,“ řekla Lenka Felcmanová s tím, že ve vzdělávacím systému by vyučujícím pomohla předvídatelnost toho, co se má dít a jakou podporu dostanou, a také pocit kontroly nad tím, co se děje – možnost zapojit se, nebýt tím, kým je „pomyslně vláčeno“, ale být součástí změny. Upozornila, že se na přípravě nového RVP podílela celá řada učitelek a učitelů a že to musí platit i pro fázi ověřování.
Pouze metodická podpora stačit nebude. „Když změnu škola nebyla schopná dosud udělat, tak pravděpodobně neví jak a bude potřebovat nejen si přečíst dobrou metodiku, ale také bude potřebovat někoho nestranného, koho bude mít k dispozici a kdo bude naslouchat potřebám,“ upozornila Zdeňka Juklová na důležitost „fyzické“ podpory škol formou například mentoringu.
Důležité je podle Dany Ticháčkové, aby změna probíhala na úrovni celé školy, celého pedagogického sboru, který se musí zapojit do diskuse: „Podmínkou jsou nachytření ředitelé, kteří budou vědět, jak s novým RVP pracovat, a nachytření a vzdělaní by v tom měli být také koordinátoři školních vzdělávacích programů. Potřebujeme je, aby celý pedagogický sbor pochopil, s čím a proč má pracovat.“ Vzhledem k tomu, jak velký dopad má wellbeing učitele na třídu, je podle ní podpora učitelů klíčová.
Eva Matějková v této souvislosti připomněla, že pokud chceme po učitelích, aby o novém RVP diskutovali a zaváděli nové věci, musíme jim zároveň dovolit něco přestat dělat. „Říkáme, co potřebujeme, ale neříkáme, kde na to mají vzít čas,“ podotkla s tím, že by bylo možné například jinak řešit dohledy o přestávkách nebo suplování.
Kontakt pro média:
Radka Hrdinová, radka.hrdinova@skav.cz, 603 177 791
