Čeští deváťáci i jejich ukrajinští vrstevníci mají kvůli nedostatečné přípravě školského systému na silnější populační ročníky omezené možnosti při výběru další vzdělávací dráhy odpovídající jejich potenciálu. Šance mladých uprchlíků z Ukrajiny na přijetí na střední školu ztěžuje nejen to, že se jejich příchod do Česka potkal s nedostačující kapacitou ve školách, ale také nerovné podmínky při přijímacích zkouškách. Úprava podmínek pro přijímací zkoušku z českého jazyka byla krok správným směrem, bez jasně nastavené podoby a hodnotících kritérií ale dala volnost školám, které cizince nechtěly přijímat. Velké části mladých Ukrajinců nyní hrozí, že se je do českého vzdělávacího systému nepodaří začlenit. Důsledky to bude mít pro jejich budoucnost i pro budoucnost celé české společnosti.
Počet přihlášek na jednotnou přijímací zkoušku 2023. Zdroj: CERMAT
Zaměřit se pouze na to, aby se letošní situace neopakovala, znamená hodit letošní deváťáky přes palubu – ať už jde o mladé Čechy, nebo o uprchlíky z Ukrajiny. To si ale česká společnost nemůže z mnoha důvodů dovolit. SKAV a META proto navrhují přijmout řadu opatření, která mohou negativní dopady selhání systému zmírnit. Z navrhovaných opatření vybíráme:
- okamžité ustanovení dočasných výjimek z hygienických a stavebních předpisů vztahujících se ke školským zařízením
- umožnění kombinované výuky zahrnující offline i online vzdělávání
- otevření “nultých” ročníků určených českým a ukrajinským dětem ke společnému studiu, které by se po složení rozdílových zkoušek mohlo započítávat jako první ročník střední školy
- cílené vyhledávání ohrožených mladých lidí z Ukrajiny a jejich podpora
- úprava podmínek přijímacího řízení tak, aby jazyková bariéra nediskriminovala děti s jiným mateřským jazykem
- zjednodušení legislativy s cílem usnadnit navyšování počtu míst ve školách podle aktuální demografické situace
Více k situaci českých i ukrajinských uchazečů o studium na střední škole i k možnostem, jak ji stále ještě můžeme zlepšit, zde.
