Priority pro oblast vzdělávání 2026–2029+, které ministr školství Robert Plaga představil 15. října, navazují na hlavní principy Strategie 2030+ a zdůrazňují, že je třeba se na plánovaná opatření dívat optikou systémové změny. Oceňujeme, že se dokument stanovuje konkrétní, měřitelné cíle i časový horizont, podle kterých bude možné sledovat dosažený pokrok.
Co chce změnit? Za klíčový považuje rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti, lepší duševní pohodu a odolnost dětí a spravedlivý přístup ke vzdělávání, který podle něj není jen fér, ale také se společnosti vyplatí.
Konkrétní cíle jsou ambiciózní: zvýšit podíl žáků a žákyň dosahujících nejvyšších úrovní v testování PISA z 25 na 35 % a snížit podíl těch, kteří nedosahují ani 2. úrovně, z 27 na 15 % a výrazně zlepšit gramotnost dětí z rodin s nízkým socioekonomickým statusem. Zvýšit podíl žáků s pozitivním sebehodnocením ze 45 na 60 % (průměr EU podle ESPA) a výrazně zvýšit podíl mladých lidí, kteří dokončí středoškolské a vysokoškolské vzdělávání. Za důležitou považuje také kvalitnější vědu a výzkum.
Jak toho chce dosáhnout? Prostřednictvím pěti prioritních os:
- Řízení – důraz na řízení vzdělávacího systému na základě dat, vytvoření podmínek pro pedagogické vedení škol a stanovení odpovědnosti za kvalitu vzdělávání.
- Učitelé a ředitelé – vytvoření efektivního systému profesního rozvoje a systému odměňování, který ho podporuje. Ale také dotáhnutí revize RVP a implementace nového kurikula tak, aby se stalo nástrojem pro zlepšování vzdělávacích výsledků dětí.
- Rovné příležitosti – omezení nerovností a dostupnost kvalitního vzdělávání pro všechny.
- Střední a vyšší odborné vzdělávání – zvyšování kvality a podpora úspěšného dokončování studia.
- Vysoké školy a věda – posilování kvality, konkurenceschopnosti a podmínek pro výzkum.
Jasné cíle jsou důležitý začátek. Bude ale podstatné, jak se ambiciozní záměr podaří proměnit v konkrétní kroky, které skutečně povedou ke zlepšení vzdělávání dětí a mladých lidí.
