Zatímco nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) stanovuje společný obecný rámec a popisuje výsledky, ke kterým má škola své žáky a žákyně dovést, mŠVP mají školám ukázat, jak převést požadavky RVP ZV do podoby konkrétního školního vzdělávacího programu (ŠVP). Diskutující se shodli, že mŠVP mohou v tomto procesu hrát podstatnou roli. Nemají školám nabídnout hotový dokument, který formálně převezmou, ale ukázat jim různé způsoby, jak s novým RVP ZV pracovat na úrovni školy. Mají tak pomoci učitelům, učitelkám i vedení škol porozumět změnám,které by podle nového kurikula měly promítnout do výuky.
Záznam diskuse najdete na webu SKAV.
Diskutovali:
- Michal Bock, Základní škola Most, Václava Talicha 1855
- Hana Košťálová, Pomáháme školám k úspěchu
- Tomáš Řebíček, Základní škola Lesní, Liberec
- Klára Šeďová, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Monika Šimonová, Národní pedagogický institut ČR
- Dana Ticháčková, Učitelská platforma
Modelové ŠVP mají ukázat, jak převést RVP do smysluplného školního kurikula
Od modelových školních vzdělávacích programů (mŠVP) diskutující především očekávají, že školám poskytnou oporu a nástroj, který jim pomůže při převádění rámcového vzdělávacího programu (RVP) do výuky. Měly by ukázat těm, kdo budou převádět do školní praxe nové RVP, jak může školní vzdělávací program odpovídající novému kurikulu vypadat a také jak o jeho tvorbě a práci s ním mohou učitelé a učitelky přemýšlet. „Očekávám, že mŠVP pomohou učitelům pochopit, jak by se měla proměnit výuka, a bude sloužit k tomu, aby si škola ujasnila, jak bude s RVP pracovat,“ řekla Dana Ticháčková. Monika Šimonová poznamenala, že mŠVP je z pohledu NPI připravován jako metodická opora pro školy, která jim má usnadnit přenos požadavků kladených na školy v novém RVP do výuky.
Shodli se také na tom, že RVP vymezuje cíle a požadavky na vzdělávání v obecné rovině. Pro školy je náročné najít způsob, jak inovace obsažené v novém kurikulu promítnout to ŠVP tak, aby na sebe jednotlivé části navazovaly a tvořily smysluplný celek. „Modelové ŠVP by mělo ukázat cesty, jak nový RVP vykládat. Není problém zavést jednu izolovanou inovaci, ale propojení je velký oříšek a mŠVP by mělo mít ambici ukázat, jak se to dá udělat,“ poznamenala Klára Šeďová. Za důležité považuje také to, aby školy přestaly vnímat své ŠVP jako formální dokument s nímž ve své každodenní praxi nepracují. Odkázala přitom na tématickou zprávu České školní inspekce vyplývající z šetření mezi řediteli škol, podle nějž se řada škol neřídí kurikulem a neusiluje o to, aby naplnila zadání, které jim stát prostřednictvím RVP dává.
Také Hana Košťálová zdůraznila, že školy potřebují konkrétní vodítko, jak obecné požadavky RVP promítnout do promyšleného a provázaného školního kurikula. „Hodně by pomohlo vidět komplexní školní kurikulum, kde budou věci držet pohromadě, budou provázané od 1. do 9. ročníku a budou dávat naději, že se dětem budou vědomosti a dovednosti rozumně skládat na sebe a vytvářet v mysli vědomostní struktury, které pak budou moci používat,“ řekla programová ředitelka Pomáháme školám k úspěchu.
Jde o to ukázat cestu, ne určit jediný správný směr
Modelové ŠVP nemají být hotovým řešením k převzetí, ale inspirací, jak přemýšlet o vlastním školním kurikulu a jak v praxi naplnit požadavky nového RVP. „Způsobů, jak požadavky nového kurikula naplnit, je celá řada. Ambice týmů, které mŠVP připravují, je ukázat, jak je možné nad RVP různými způsoby přemýšlet,“ řekla Klára Šeďová. Do budoucna si dokáže představit, že mŠVP jako zdroj inspirace nahradí příklady povedených školních vzdělávacích programů, kterými se budou školy inspirovat při tvorbě vlastních kurikul.
Tomáš Řebíček, který práci s mŠVP posuzuje jako ředitel školy a zároveň pomáhá NPI s jejich přípravou, poznamenal, že konkrétní inspirace je pro něj v jeho práci vždycky užitečná, i když ji vždy přizpůsobuje vlastním potřebám. Zároveň chápe, že některé školy mohou mŠVP raději převzít, protože jim poskytne jistotu, že jejich školní kurikulum odpovídá požadavkům RVP.
Podle Dany Ticháčkové hraje v tomto procesu důležitou roli také stát. Jednou z výzev pro něj je zajistit, aby očekávané výsledky učení (OVU) byly pro učitele srozumitelné a mohly je převést do výuky. „My jako učitelé nejsme kurikulární experti,“ poznamenala. Stát by měl zároveň garantovat stabilitu kurikula, protože proměna výuky je dlouhodobý a náročný proces, který vyžaduje čas a jistotu, že se požadavky na školy nebudou brzy znovu měnit. „Zveřejnění mŠVP neznamená, že se najednou začne učit jinak. Chce to dlouhodobou podporu pro postupnou změnu v pedagogických sborech, u každého jednotlivce. Dosáhnout toho, aby pedagogické týmy proměňovaly vzdělávání samy o sobě a využívaly k tomu nového kurikula, které reaguje na proměny okolního světa,“ řekla Dana Ticháčková.
Upravené RVP ZV chce ministerstvo zveřejnit v květnu, do budoucna počítá s cyklickými revizemi
Klára Šeďová potvrdila záměr MŠMT zveřejnit v květnu 2027 finální podobu RVP, ujistila ale že změny neznehodnotí práci, kterou školy již odvedly na svých školních vzdělávacích programech. Úpravy mají směřovat především ke zjednodušení a větší srozumitelnosti dokumentu, aby se školám podle něj ŠVP snáze vytvářely.
Jedinou oblastí, kde ministerstvo školství plánuje větší změny, je podle ní pojetí základních gramotností. Pro tuto oblast podle ní nemáme zkušenost ani pro tvorbu kurikula, ani pro školní praxi, což se podle ní projevuje i v reakcích odborné a učitelské veřejnosti, které jsou spíše než kritické nejisté. „Zároveň výsledky PISA ukazují obecně pokles v matematické i čtenářské gramotnosti. Proto se pan ministr rozhodl, že se v této oblasti udělají úpravy hlubší,“ řekla Klára Šeďová. Modelové ŠVP mají při zavádění těchto nových kategorií hrát velmi důležitou roli.
Zároveň ale upozornila, že stabilita do budoucna neznamená kurikulum jako neměnný dokument. Ministerstvo podle ní připravuje plán cyklických revizí RVP.
Kdo má tvorbu ŠVP koordinovat a jaké k tomu potřebuje podmínky?
Diskuse se zaměřila také na roli koordinátorů ŠVP, které stát pro tuto práci proškoluje, včetně časových podmínek a smyslu jejich práce. Dana Ticháčková na základě vlastní zkušenosti s koordinací tvorby ŠVP upozornila, že udržet celý proces pohromadě je časově náročné a že koordinátoři ŠVP však nemají sníženou přímou pedagogickou činnost.
Podle Tomáše Řebíčka by měl mít každý školní tým svého lídra, který nemusí být nutně ředitelem školy. Ředitel by měl především vytvářet podmínky pro práci a společné učení pedagogického týmu. Podobně roli vedení školy vnímá Michal Bock. Úkolem ředitele podle něj není určovat učitelům, jak mají v rámci ŠVP pojmout své předměty a obory, ale podporovat je ve vzájemném propojování jejich odborností. Zároveň připomněl, že ŠVP je důležitým nástrojem profilace školy a její prezentace vůči rodičům.
S důrazem na profilaci škol ale nesouhlasila Hana Košťálová, podle níž by kurikulární práce měla směřovat spíše ke sbližování škol v tom podstatném, tedy aby poskytovaly kvalitní vzdělávání každému dítěti. „Pro mě jediná vize školy je, že budu dobrá škola pro každé dítě, které do školy chodí. To je morální imperativ,“ zdůraznila. Otevřela otázku spolupráce škol při tvorbě ŠVP. Podle ní by bylo vhodné, aby školy byly součástí územních sítí, v nichž by kurikulární práce nekončila u jednotlivých škol, ale probíhala ideálně v územních sítích a ve spolupráci s dalšími školami, které jsou si blízké. „Už vidíme v řadě území, že demografie nahrává spolupráci spíš než konkurenčnímu boji, protože školám už je jasné, že dětí bude tak málo, že jim žádná profilace nepomůže,“ dodala Hana Košťálová.
Školy potřebují digitální nástroje a personální podporu
Diskutující se shodli v tom, že školy v současné době nemají k dispozici digitální nástroje, které by jim pomohly s vytvářením a kontrolou provazeb uvnitř ŠVP a že zároveň ne všechny školy mají povědomí o podpoře, kterou mají k dispozici například v rámci konzultačního centra NPI. „Přála bych si jako koordinátorka ŠVP funkční nástroj, který by usnadňoval orientaci. Uhlídat všechny parametry švp je velmi náročné,“ poznamenala Dana Ticháčková s odkazem na dříve používaný iNSPIS. Zároveň ale byli diskutující skeptičtí k plošnému využití AI. Ta může při tvorbě ŠVP pomáhat, neměla by ale kurikulární práci udělat za učitele. „Je podstatné, aby učitelé rozuměli, co a proč děláme,“ řekl Tomáš Řebíček. Tvorba ŠVP je podle něj především příležitostí ke společnému učení a profesnímu rozvoji pedagogického sboru.
Zástupci NPI v diskusi avizovali, že školy by měly mít nový digitální nástroj během příštího roku. Má nabídnout kolaborativní prostředí pro společnou práci na ŠVP a propojit ji s přístupem k modelovým školním vzdělávacím programům (mŠVP) a metodikám připraveným pro implementaci revidovaného RVP.
Za pět let by modelové ŠVP měly být minulost
Shoda panovala i na tom, že cílem škol není vytvořit dokonalý a neměnný dokument, ale nastartovat proces změny a společné práce s kurikulem na úrovni školy. „Na ŠVP by se mělo pohlížet jako na pracovní dokument, který vyzkoušíme, zjistíme, jak funguje,“ řekla Dana Ticháčková. Školy podle ní vedou děti k tomu, aby se učily z chyb, a stejný přístup by podle uplatňovat i při práci na vlastním kurikulu.
„Je sebezáchovné si říci, že nemíříme na dokonalost, a společně si užívat toho, že se učíme a že nás to posouvá. Pokud budeme mít představu, že výsledkem má být dokonalý, nebo alespoň správný ŠVP, bude nás jeho neustálé vylepšování štvát. Jde o to přijmout, že je to proces, ve kterém se z nás stávají lepší učitelé. Pak stačí, když reflektujeme praxi a na základě toho upravujeme kurikulární dokumenty,“ souhlasila s ní Hana Košťálová.
Z tohoto pohledu jsou modelové ŠVP především inspirací a vstupním krokem ke kontinuální práci s kurikulem a jejich role by měla být časově omezená. „Přála bych si, abychom při pohledu zpátky vnímali roli mŠVP jako přechodovou, ne jako něco, co je součástí systému,“ řekla Klára Šeďová. Ani jeden z modelových dokumentů podle ní není třeba uchovávat v nezměněné podobě. „Přeju si, aby mŠVP byly natolik dobré, aby školám pomohly do tohoto procesu vkročit, ale v ideálním případě tady za tři nebo pět let budeme mít banku pěkných ŠVP, kterými se budou moci školy inspirovat, a mŠVP nebudou potřeba,“ dodala.
Hana Košťálová doufá, že za několik let už budou mŠVP především prožitou inspirací a více pozornosti než samotnému kurikulu budeme věnovat tomu, co přináší dětem. „Možná bychom se mohli víc bavit o tom, co vidíme na dětech, co jim to přineslo, jestli se posouvají v porozumění světu, který je obklopuje,“ uzavřela svůj příspěvek do diskuse. Podobně uvažovala i Monika Šimonová, která by ráda slyšela, že modelové ŠVP daly učitelům a učitelkám během změny pevnou půdu pod nohama a inspiraci do výuky, ale zároveň by ráda slyšela, že mŠVP už nejsou potřeba, protože splnily svůj účel.
Cílem tedy podle diskutujících není zavést do školní praxe modelové školní vzdělávácí programy, ale pomoci školám vytvářet podmínky pro kontinuální práci s vlastním školním kurikulem a motivovat k jeho neustálému rozvíjení podle vlastních zkušeností s tím, co funguje a co jejich žáci a žákyně potřebují.
