Až do letošního školního roku byly kurzy pro učitele a učitelky osvobozeny od DPH, pokud měly akreditaci ministerstva školství v rámci systému DVPP. Jenže novela vyhlášky z roku 2023 tento systém výrazně omezila. Akreditaci teď získají jen rekvalifikační programy pro specifické profese – například pro ředitele a ředitelky škol nebo asistentky a asistenty pedagoga.
Vzdělávací kurzy a další vzdělávací aktivity zaměřené na rozvoj profesních a osobnostních dovedností učitelek a učitelů již v rámci systému DVPP akreditovat nelze, přestože je školy nadále potřebují a často za ně platí prostředky z tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje). Akreditace jim vypršely nejpozději na jaře 2025.
Zatímco vzdělávací programy pro děti a žactvo jsou nově od DPH osvobozené (od 1. ledna 2025), kurzy pro učitele a učitelky už do této výjimky nespadají. Poskytovatelé s obratem nad 2 miliony korun se tak stávají plátci DPH a musejí k cenám svých služeb připočítat 21 % navíc.
„Systém akreditací MŠMT je teď velmi nepřehledný. Není jasné, co lze akreditovat a co ne. Navíc existují různé typy akreditací – DVPP, rekvalifikační programy, studijní programy středních škol – a ty spolu nijak nesouvisí. Opravdu by pomohlo, kdyby ministerstvo poskytlo jasný výklad,“ říká Milan Kotík, ředitel neziskové organizace AISIS.
Poslední akreditace DVPP vypršely letos na konci února. Od té doby se vzdělávací organizace, které již nemají možnost poskytovat daňově osvobozené kurzy a zároveň překračují limit, stávají plátci DPH. Jelikož si většina z nich nemůže dovolit hradit tuto daň z ceny stanovené s ohledem na osvobození od daně, bude muset zdražit. Týká se to i organizací sdružených ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání.
„V Česku dlouhodobé odborné a oborově či tematicky specializované další vzdělávání zajišťují nevládní vzdělávací organizace. Vykrývají poměrně symbioticky takřka všechno, co stát nezvládá či nestíhá učitelům v dostatečné kvalitě nabídnout. Je to v rámci Evropy poměrně unikátní, ale přesto funkční systém a dává to smysl i v rámci podílení se občanských iniciativ na fungování v demokracii něčeho tak stěžejního, jako je vzdělávací systém. Tato situace však dostává vážnou trhlinu – stát od symbiózy se vzdělávacími organizacemi dává ruce pryč. Říká, že se jedná o byznys jako každý jiný a je třeba jej řádně zdanit. A o byznysu že nerozhoduje stát a vzdělávat tak aktuálně může úplně každý, kdo uspokojí poptávku. Silné a schopné organizace to neohrozí, ty středně velké či menší už však ano – jejich schopnost prodat své služby i s 21% přirážkou bude určitě snížena. V konečném důsledku však za to přeneseně i doslovně zaplatí školy. A to dobře není,“ komentuje změny ve zdanění vzdělávacích aktivit pro školy Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.
Kontakt pro média:
Radka Hrdinová, radka.hrdinova@skav.cz, 603 177 791
