SKAV oceňuje, že dokument deklaruje vzdělávání jako prioritu, bere ho jako investici a zavazuje vládu zvýšit výdaje na vzdělávání. Současně však považuje za varovný signál, že se strany formující se koalice v několika bodech zásadně odklánějí od vize pro rozvoj českého školství, jak je zachycena především ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+). Některé z formulací nejsou zcela v souladu se školskou legislativou.
Závazek navýšit výdaje do vzdělávání. SKAV vítá, že se formující se vláda v PPV zavazuje postupně navýšit výdaje do vzdělávání k průměru OECD, včetně garance vyšších platů pro pedagogy a pedagožky (nástupní plat 50 000 Kč, průměrný plat 75 000 Kč) ke konci volebního období a podpory financování školních psychologů, speciálních pedagogů a asistentů.
Opomenutí závazků vyplývajících ze Strategie 2030+. PPV sice v určitých bodech proklamuje cíle shodné se Strategií 2030+, další z navrhovaných kroků by ale znamenaly zásadní odklon od principů, z nichž vychází. SKAV vyzývá formující se vládu, aby ve vzdělávání udržela kontinuitu se strategickými dokumenty, které jsou výsledkem konsenzu napříč politickými stranami i odbornou veřejností, a to zejména v těchto oblastech:
- Z formulace PPV vyplývají obavy, že se budoucí vláda odkloní od inkluzivního vzdělávání a bude podporovat kroky, které povedou k posílení segregace. Návrh PPV počítá s „omezením neefektivních prvků financování inkluze“ a explicitně zmiňuje navyšování kapacit speciálních škol a tříd. Z dokumentu není jasné, co je považováno za „neefektivní“ ani z čeho při tomto posouzení koaliční strany vycházejí. Navyšování kapacit speciálních škol a tříd může podle SKAV znamenat posílení segregovaných forem vzdělávání. To by poškodilo vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a mělo by to negativní vliv na vzdělanost, soudržnost a rozvoj celé společnosti včetně souvisejících ekonomických nákladů.
„K rozvoji inkluzivního vzdělávání se Česká republika zavázala ratifikací Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v roce 2009. Systém podpory škol je určitě možné vylepšit, nicméně jakékoliv změny je třeba podložit daty a podrobit odborné diskuzi. V tak citlivé oblasti, jako je vzdělávání znevýhodněných, ale i mimořádně nadaných dětí, nelze uplatňovat plošná řešení. Omezení přístupu některým skupinám dětí do běžných škol by navíc bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ říká předsedkyně Society for All Lenka Felcmanová.
- Role školy je redukována v rozporu se školským zákonem. V PPV se konstatuje, že „úkolem školy je vzdělávat, rozvíjet znalosti a kritické myšlení a nikoli šířit politické či aktivistické postoje“. SKAV upozorňuje, že taková formulace redefinuje úlohu školy, jak je popsána ve školském zákoně, ten jí dává mimo jiné za úkol podílet se na rozvoji osobnosti žáků a žákyň, včetně dovedností potřebných pro jejich zapojení do občanského života.
- Vágní požadavek PPV na „vzdělávání bez ideologických vlivů“ může vést k cenzuře. PPV požaduje „vzdělávání prosté ideologických vlivů i působení neziskových organizací“, aniž by byly definovány pojmy jako „ideologický vliv“ nebo „politická nezisková organizace“. SKAV upozorňuje, že taková vágní formulace může vést k tomu, čemu chtějí strany vznikající koalice podle PPV zabránit – cenzuře a politicky motivovaným zásahům do školního prostředí. Cílí přitom na organizace, ve kterých působí tisíce odborníků a které přinášejí do škol metodickou podporu a inovace, zabývají se prevencí duševních onemocnění a rizikového chování a dalšími tématy.
„Vzdělávací organizace, které se zabývají občanským vzděláváním souzní s tím, že by vzdělávání mělo zůstat prosté ideologických vlivů, protože ctí princip „zákaz indoktrinace“. Nevhodně tak vyznívá v PPV požadavek, aby „vzdělávání zůstalo prosté ideologických vlivů i působení neziskových organizací“. Jako kdyby obojí šlo ruku v ruce, je to vyjádření manipulativní a nepravdivé. Neznám žádnou vzdělávací organizaci, která by dětem říkala, co si mají myslet, jaký mají mít názor, natož ideologii. Opakuji, že občanské vzdělávání má jako zásadní princip zákaz indoktrinace. Proto se ve své činnosti zaměřujeme na hodnoty, principy a procesy spojené s demokracií tak, jak vycházejí z Ústavy a školského zákona,“ dodává Tomáš Hazlbauer, ředitel CEDU – Centra pro demokratické učení.
- Omezením spolupráce s neziskovými organizacemi by školy přišly o odbornou podporu. SKAV zdůrazňuje, že neziskové organizace dlouhodobě doplňují kapacitu státu v oblastech, ve kterých školy nedokáže v dostatečné míře podporovat, a přinášejí tak vzdělávacímu systému i celé společnosti zásadní přidanou hodnotu.
„Neziskové organizace jsou nedílnou součástí vzdělávacího systému v ČR. Napomáhají k inovacím ve školách, poskytují prostor pro rozvoj talentu i pro práci s dětmi, které mají ztížené výchozí podmínky, posilují rovnost ve vzdělávání. Také uvolňují kapacity škol, které mají omezené finance, personál i časové možnosti. Řada z nich se aktivně podílí na vzdělávací politice státu jako její implementátoři a zároveň poskytují zpětnou vazbu ke státním strategiím. Tyto organizace přinášejí know-how a pomáhají školám utvářet vize rozvoje, které by bez jejich podpory vznikaly jen těžko,“ upozorňuje Dana Ticháčková, členka výkonného výboru Učitelské platformy.
SKAV volá po tom, aby byly finanční prostředky do vzdělávacího systému směřovány na základě stabilního strategického rámce a odborného konsensu, nikoli ad-hoc politických rozhodnutí. Vyzývá formující se vládu, aby kapitolu Vzdělávání ve svém programovém prohlášení upravila tak, aby byly respektovány mezinárodní závazky ČR, Strategie 2030+ a další strategické dokumenty, školský zákon i práva dětí na rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Za krok špatným směrem SKAV označuje také zpochybňování odborné podpory, kterou školám poskytují neziskové organizace – organizace občanského sektoru sdružené ve SKAV nabízí budoucí vládě věcný dialog a spolupráci při rozvoji českého školství na základě principů, které jsou základem Strategie 2030+.
„Kvalitní vzdělávání se dá budovat jen společně. Potřebujeme, aby stát, školy, zřizovatelé i odborná veřejnost táhli za jeden provaz a sdíleli odpovědnost za to, kam české školství směřuje. Strategie 2030+ je výsledkem této spolupráce – a právě proto je důležité na ní stavět, nikoliv ji opomíjet. Vzdělávací politika nemůže být řízena krátkodobými politickými zájmy, protože dopady na děti, učitele i celou společnost jsou dlouhodobé,“ říká ředitelka SKAV Petra Keprtová.
Zdroje pro editory:
- Stanovisko SKAV k návrhu programového prohlášení vlády zde.
- Desatero SKAV zde.
- Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ zde.
- Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zde.
- Záznam kulatého stolu SKAV a EDUin Jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu výuky ve školách z 23. 10. 2025 zde.
- Proč potřebujeme společné vzdělávání? Fakta místo mýtů (SOFA) zde.
- Segregované školy najdeme téměř v každém kraji. Odpovědnost nesou obce, potřebují ale podporu státu (PAQ Research) zde.
