Revize RVP ZV byla oficiálně zahájena v roce 2020 a navazovala na priority stanovené ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Jejím cílem bylo posílit kompetenční pojetí kurikula, snížit objem učiva s cílem posunout vzdělávání od memorování k porozumění, jasněji ukotvit pojmy jako gramotnost nebo klíčová kompetence a propojit požadavek na rozvoj kompetencí u dětí s očekávanými výsledky učení – tedy čeho mají děti a učitelé při výuce dosáhnout. Vzdělávací obsah měl být zmodernizován tak, aby odpovídal potřebám žáků a žákyň, kteří vyrůstají v překotně se rozvíjející společnosti 21. století.
Výsledný dokument podle SKAV na tyto ambice v některých oblastech rezignuje. V obecných částech se sice hlásí k cílům a prioritám stanoveným například Strategií 2030+ včetně kompetenčního pojetí, naprostá většina textu RVP ZV se ale soustředí na tradiční, „znalostní“ vzdělávací obsah, zatímco „kompetence a gramotnosti jsou zmíněny vágně a bez propojení s praxí“. Mezi deklarovanými cíli a obsahem většiny kapitol nového kurikula je tak podle SKAV patrná značná propast a stejně jako u kurikulární reformy z roku 2005 hrozí, že se kompetenční pojetí kurikula nepřenese do výuky systematicky a ve všech školách.
„Od roku 2004 je podle kurikula rozvoj kompetencí u dětí hlavním cílem každé školy, každého učitele. V roli ředitele školy jsem se snažil toto naplnit a soustředit pozornost dětí, učitelů i rodičů na kompetenční rozvoj. Byla to fáze zhruba pěti let, kdy jsme se to učili, ale celou dobu mi chyběla systémová podpora a nástroje, které by mě touto změnou provázely. Je mnoho škol, které se o to v České republice snaží, a já věřím, že nové RVP ZV je příležitost tento dluh dotáhnout,“ říká Jan Sýkora, vedoucí pracovní skupiny RVP SKAV a předseda Asociace malých inovativních škol.
Pochybnosti expertů a expertek z pracovní skupiny RVP SKAV vzbuzuje také plán pro zavádění RVP ZV do praxe. Bez systematicky pojaté metodické, personální a další podpory hrozí, že některé školy budou novou verzi naplňovat pouze formálně, což může vést k dalšímu prohlubování nerovností v přístupu ke vzdělávání.
Co je potřeba pro úspěšnou změnu?
Nové kurikulum má být příležitostí pro systémovou změnu ve výuce, kterou si nemůžeme dovolit promeškat. Proto je třeba dopracovat nejen samotný dokument, ale i podpůrné a metodické materiály, které budou školy používat při jeho zavádění do praxe. Podstatně větší pozornost než dosud je nutné věnovat také řízení této systémové změny. SKAV proto navrhuje:
- vytvořit kompetenční rámec ve formě celoživotního nabývacího kontinua, který by učitelé a učitelky mohli používat jako vodítko při rozvoji kompetencí u svých žáků a žákyň,
- zajistit metodickou a personální podporu všem školám (vytvořit a financovat regionální sítě expertů) a cíleně investovat do profesního rozvoje učitelů a učitelek zaměřeného na kompetenční učení, formativní hodnocení, práci s heterogenitou nebo wellbeing,
- poskytnout jednoznačný výklad klíčových pojmů, s nimiž revidované kurikulum pracuje, a vazeb mezi nimi a konkrétních příkladů, které ukážou, jak se jednotlivé koncepty propojují ve výuce,
- zohlednit dopady implementace na každodenní práci škol, včetně stanovení milníků a odpovědnosti za jejich dosažení,
- zajistit pevné vedení, které umožní celý proces koordinovat a také komunikovat k různým cílovým skupinám,
- pojmout revizi kurikula jako systémovou změnu, která může být úspěšná jen v případě, že pro ni budou vytvořeny podmínky napříč řadou různých oblastí vzdělávacího systému. Tyto oblasti jsou blíže popsány v dokumentu Cesta ke změně vzdělávání.
Revize RVP ZV podle SKAV neopouští směr, který byl nastaven hlavními strategickými dokumenty. Její dosavadní průběh ale vzbuzuje pochybnosti o tom, že se nezbytnou změnu vzdělávání podaří uskutečnit systémově, ve všech školách a třídách. Kurikulární změna bude úspěšná, jen když bude koordinovaně a cíleně řízena napříč mnoha oblastmi vzdělávacího systému.
„K implementaci RVP je třeba přistupovat jako k systémové změně. Ta nemá jasný začátek, ani konec. Tento proces ale vyžaduje směr, vizi a reflexi. Stát má být v roli toho, kdo zajišťuje kapacity i podmínky a koordinuje společné úsilí vedoucí k proměně paradigmatu. Rolí státu není změnu prosadit, ale zajistit pro ni odborné i jiné kapacity. Stát má facilitovat diskusi o cílech a strategiích, v níž se uplatní různé pohledy na implementaci revidovaného RVP, a komunikovat její výstupy. Stát by měl podporovat iniciativy aktérů, síťovat je, vytvářet podmínky pro učení i sdílení zkušeností. Důležité bude také zajistit infrastrukturu pro hodnocení dopadů změny. Neexistuje jednotné a jednoduché řešení. Úspěšná implementace kurikula vyžaduje, abychom v učící se kultuře společně a koordinovaně přijali své role v systému a přispívali k naplňování cíle této proměny,“ upozorňuje ředitelka SKAV Petra Keprtová.
Odborné stanovisko vychází z dlouhodobé expertní činnosti pracovní skupiny RVP SKAV. Souhlas s ním vyjádřili zástupci a zástupkyně organizací a asociací působících v oblasti vzdělávání, které SKAV zastřešuje.
Zdroj pro editory:
Stanovisko SKAV ke znění revidovaného RVP ZV a jeho implementaci ZDE.
Publikace Cesta ke změně vzdělávání .
SKAV k revizi RVP ZV, více ZDE.
Revidovaný RVP ZV ZDE.
Kontakt pro média:
Radka Hrdinová, radka.hrdinova@skav.cz, 603 177 791
