Kompetenční rámec pro ředitele a ředitelky škol (KRŘŘ) je prvním krokem k vytvoření Systému podpory a vedení ředitelů škol. Ten připravilo ministerstvo školství v minulém volebním období a prioritou zůstává i pro ministra Roberta Plagu. Přípravu a implementaci Kompetenčnídho rámce, který aktuálně prochází připomínkovým řízením, zahrnul mezi priority vzdělávací politiky pro období 2025–2027. Má se stát základem pro další kroky v rámci vzdělávacího systému, které umožní změny ve výběru, vzdělávání i hodnocení ředitelů a ředitelek škol.
„Je to puzzle, které budeme postupně skládat tak, aby do sebe jednotlivé dílky zapadaly. Ředitel musí mít kompetence pro to, aby mohl ve škole vytvořit podmínky pro společný profesní růst, ale nesmí v tom zůstat sám. Musí ho v tom podporovat všechny instituce v systému a musí souznít v tom, že ředitel školy má být především pedagogický lídr odpovědný za učení dětí,“ říká Markéta Bajerová z Učitele naživo, která je spoluautorkou návrhu kompetenčního rámce pro ředitele a ředitelky škol.
Už v tomto roce by na KRŘŘ měla navázat práce na přípravě nové podoby kvalifikačního „ředitelského“ studia nebo metodická příručka pro zřizovatele škol, která jim má být oporou při hodnocení a odměňování práce „jejich“ ředitelů a ředitelek.
„Nejde jen o popis ideálu, ale o snahu vytvořit sdílenou a pro všechny srozumitelnou představu napříč systémem – státem, zřizovateli i samotnými školami – o tom, že jádrem práce ředitele či ředitelky má být pedagogické vedení a odpovědnost za učení dětí. Pokud chceme, aby se tato ambice stala realitou, musí na kompetenční rámec systematicky navázat funkční systém podpory, pravidelné zpětné vazby a profesního rozvoje. Zároveň je důležité, aby tento rámec byl v synergii s dalšími dokumenty, kterými definujeme kvalitu ve vzdělávání – například s kompetenčním rámcem absolventa a absoventky učitelství nebo s rámcovými vzdělávacími programy. Ředitelé nemohou zůstat osamělými aktéry v systému, který od nich očekává stále větší odpovědnost,“ vysvětluje Petra Keprtová, ředitelka SKAV, souvislost KRŘŘ s dalšími změnami odehrávajícími se ve vzdělávacím systému.
———————–
Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Co přinese kompetenční rámec pro ředitele a ředitelky škol?
Kdy: ve čtvrtek 23. dubna 2026 od 14 do 16 hodin online.
Diskutovat přijdou:
- Markéta Bajerová, Učitel naživo
- Matouš Bořkovec, MŠMT
- Klára Bezděková, NPI
- Štěpánka Černá, zastupitelstvo města Cheb
- Tomáš Pavlas, Česká školní inspekce
- Luboš Zajíc, Asociace ředitelů základních škol ČR
(Spoluorganizátorem kulatého stolu je Učitel naživo.)
————–
Kompetenční rámec přichází v době, kdy se české školství dlouhodobě potýká s nízkým zájmem o ředitelskou profesi. Jedním z důvodů je i přetížením těch, kteří ji vykonávají, včetně vysoké administrativní zátěže. Obava z této zátěže patří mezi hlavní důvody, které talentované učitele odrazují. Do konkurzů hlásí v průměru jen 2,3 uchazeče a ve 44 % případů je kandidát pouze jeden.
Přitom právě ředitel má podle pedagogického výzkumu zásadní vliv na kvalitu školy i učení žactva. Dlouhodobě se proto mluví o potřebě posílit jeho roli pedagogického lídra. Samotné snížení administrativní zátěže ale podle odborníků nestačí. „V současné době část ředitelů neví, jak být pedagogickým lídrem, nebo tomu nevěří. Ti, kteří tomu věří, si dokážou najít prostor pro pedagogické vedení, ale potřebují jasnější představu, kam školu směřovat, a podporu systému,“ říká Markéta Bajerová z Učitele naživo, spoluautorka návrhu kompetenčního rámce.
Jedním z důvodů je i to, že v českém vzdělávacím systému dosud chybí sdílená představa o tom, co vlastně znamená být kvalitní ředitel školy. V decentralizovaném vzdělávacím systému si tak různí aktéři (stát, zřizovatelé škol i veřejnost včetně rodičů) často představují tuto roli odlišně a mají na ni odlišné nároky.
Kompetenční rámec vzniká právě jako reakce na tyto problémy. Jeho ambicí je sjednotit očekávání a vůbec poprvé v rámci českého vzdělávacího systému jasně pojmenovat, že jádrem práce ředitele má být pedagogické vedení školy a odpovědnost za učení a vzdělávací výsledky žáků a žákyň.
„Pojmenovat, co od ředitele či ředitelky školy očekáváme, je správně. Zájemci o práci ředitele budou moci už před vstupem do profese posoudit, jak naplňují kompetence, které u nich stát očekává. Zároveň rámec vyjasňuje perspektivu dalšího profesního postupu,“ říká ředitel školy a člen vedení Učitelské platformy Jan Kuzebauch. Upozorňuje však také na skutečnost, že v podmínkách heterogenních školských komplexů bude role ředitele i nadále spíše manažerská. KRŘŘ by proto měl zohlednit tuto specifickou zátěž, kdy vysoká míra provozní a organizační odpovědnosti bude převládat nad přímým pedagogickým lídrovstvím.
Kulatý stůl SKAV a EDUin otevře debatu o tom, zda se připravovaný KRŘŘ může stát nástrojem, který tuto ambici naplní.
Zdroje pro editory:
- Systém podpory a vedení ředitelů škol: Priority pro období 2025–2027 zde.
- Výstupy expertní skupiny: Vize Systému podpory a vedení ředitelů škol zde.
- Studie Ředitelky a ředitelé chtějí být pedagogickými lídry. Role ředitelek a ředitelů a jejich podpora zde.
- Národní zpráva TALIS 2024 o postojích učitelů a učitelek zde.
- Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství zde.
- Kulatý stůl SKAV a EDUin Zvýší systém podpory a vedení ředitelů škol kvalitu vzdělávání? z 19. června 2025 zde, souhrn v textové podobě zde.
