Ve třech přednáškových blocích k problematice odolnosti (nebo jejího nedostatku) se vystupující nejprve zaměřili na to, jak je odolnost chápána v rámci celé společnosti. Druhý blok zahrnoval přednášky zaměřené na rozvíjení odolnosti ve školní praxi. Konferenci uzavřel panel, ve kterém své aktivity a úspěšné projekty s ambicí měnit vzdělávání představilo pět mladých sociálních inovátorů a inovátorek. Na webu konference ucimekvalitne.cz jsou k dispozici prezentace vystupujících.
Konference Úspěch pro každého žáka se letos konala již podvanácté. Iniciativa Úspěch pro každého žáka, která ji organizuje, je neformální síť organizací. Spojuje je vize, podle níž má každý žák denně ve škole zažívat osobní i společný úspěch, plně rozvíjet svůj potenciál a zodpovědně si nacházet své místo na světě. Každoroční konference patří mezi stěžejní výstupy iniciativy, zaměřuje se na aktuální témata vzdělávání a vzdělávací politiky. Organizátorem akce a koordinátorem iniciativy Úspěch pro každého žáka je Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV).
Účastníky konference přivítal ministr školství Mikuláš Bek, přirovnal rozvíjení odolnosti k učení se hře na hudební nástroj: „Abychom mohli prožít radost, blaho, musíme něco investovat. Když hrajete na smyčcový nástroj, cvičíte stupnice a radost prožíváte až po letech. Pokud si odolnost přeložím jako učení se principu odložené slasti, je to něco, co školství má a může dělat.“ Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková připomněla v předtočeném příspěvku důležitost vztahu mezi odolností a podmínkami, ve kterých se vzděláváme, kdy „potřebujeme prostředí, kde je s námi zacházeno s respektem, dostáváme smysluplné výzvy a podněty. Prostředí, které je také o funkčních vztazích k sobě i k druhým lidem. Pokud takto vzdělávání funguje, přispívá k tomu, že naše společnost bude stabilní, odolná a bude dobře zvládat krize“. Vedoucí kanceláře OSN v Praze Michal Broža připomněl Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj, v jejímž rámci OSN definovala 17 cílů, včetně tak základních věcí, jako je vymýcení chudoby a hladu, zajištění zdrojů vody a energie nebo přístupu ke vzdělání, které se nepodaří naplnit, pokud se vzdělávání včetně rozvoje odolnosti nestane vrcholnou politickou prioritou.
Přednáškový blok věnovaný odolnosti v globálním kontextu zahájil spoluředitel Ashoka Radoslav Pittner s příspěvkem Nová nerovnost v době rychlých změn. Zdůraznil v něm, že schopnost měnit se, inovovat, být changemakerem je nezbytná pro budoucnost jednotlivců i celé společnosti. „Posouváme se od světa, který byl definovaný opakováním, do světa, který je charakteristický změnou,“ upozornil s tím, že naše generace se nachází „mezi“ a je na nás vymyslet, jak pro tuto novou realitu připravit další generace. Model vzdělávání, který velmi dobře plnil potřeby společnosti postavené na hierarchické struktuře a zajišťoval úspěch těm, kdo se naučili dobře opakovat nějakou činnost (ať už šlo o pekaře, nebo právníka), podle něj neobstojí. Nová nerovnost podle něj bude vznikat mezi těmi, kdo se nebudou umět transformovat do společnosti připomínající, spíše než továrnu, měnící se živý organismus.
Jan Tesárek poté představil projekt Centra resilience Univerzity Karlovy, které na největší české univerzitě vzniká v přímé souvislosti s tragickými následky střelby v budově Filozofické fakulty z prosince loňského roku. Jeho cílem je nejen vyrovnávání se s tímto a dalšími traumaty, ale také posilování připravenosti na krize, od konkrétních plánů pro krizové situace po budování sounáležitosti uvnitř komunity univerzity. „Nikdo z nás nemůže zabránit vlnám na moři našich životů a není to ani účelem vzdělávací instituce. Naším cílem je nabídnou surfovací prkno, trénink a kouče a i v ideálním případě i prostředí, ve které je možné se učit surfovat na menších vlnách, ne hned na těch největších a nejděsivějších,“ shrnul Jan Tesárek záměr stojící za založením centra.
Marie Hájek Salomonová, spoluzakladatelka organizace Nevypusť duši a koordinátorka pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+, se ve svém příspěvku Wellbeing jako cesta k odolnosti zaměřila na zmapování vztahů mezi wellbeingem a odolností. Z dostupných definic odolnosti si vybrala tu, která ji pojmenovává jako schopnost manévrovat při řešení problémů a projevovat přizpůsobivost tváří v tvář nepřízni osudu. „Řada lidí ve vzdělávání má pocit, že wellbeing je nadstavba, o kterou se můžeme snažit, až se děti všechno naučí a my dospělí budeme mít všechno zvládnuté. Teprve pak se můžeme zaměřit na to, aby nám bylo dobře. Řada jich ale ví, že to funguje naopak, že až lidé, kteří mají tuto „nadstavbu“, dokáží podávat výkon, reagovat na změny i sami na sebe,“ řekla během přednášky.
Druhý přednáškový blok zahájila Lenka Kollerová z Národního institutu SYRI přednáškou Bariéry a možnosti v podpoře začleňování a rovnosti v třídních kolektivech. Shrnula v ní dosavadní výsledky výzkumu zaměřeného na budování odolnosti školních tříd, na prevenci šikany a vyčleňování. Upozornila, že vyčleňování a prožívání pocitu osamění má výrazný dopad nejen na aktuální wellbeing vyčleňovaných dětí, ale například také dlouhodobě snižuje jejich akademické aspirace. V rámci třídy pak mimo jiné otevírá cestu šikaně. Vyčleňování a segregace přitom podle ní nejsou jen problémem třídních kolektivů, ale vypovídají o strukturálním problému na úrovni vzdělávacího systému.
Čerstvou energii do přednáškového sálu vnesla Janette Motlová ze slovenské organizace EDUMA s příspěvkem Přes vnímavost k férovosti. Mluvila o neférovosti, kterou děti z minoritních skupin silně vnímají. První krok k rozvíjení odolnosti u dítěte (a později dospělého), které startuje do života ze znevýhodněné pozice, je podle Jannete Motlové rozvíjení vnímavosti. „Mnozí lidé dřív vidí než slyší. Nedají mi příležitost a ani sobě nedají příležitost mě poznat. Řešením je rozvíjet u lidí vnímavost, ne všímavost. Všímání může být to, co rozděluje, všimneš si a postavíš před sebou zeď. Vnímavost je schopnost poslouchat, přijímat, porozumět,“ řekla během přednášky..
Na důležitost školy jako místa, kde se utváří čtenářské návyky, upozornili v příspěvku Čtením a psaním k odolné společnosti Michaela Kafková a Miloš Šlapal z organizace Pomáháme školám k úspěchu. Zaměřili se na proces rozvoje čtenářských dovedností u dítěte a na výzkumy, které ukazují na provázanost schopnosti hlubokého čtení se schopností myslet do hloubky a orientovat se ve složitém kontextu, ale i se schopností empatie. Miloš Šlapal upozornil na výzkumy především z amerického prostředí, které tyto trendy potvrzují.
Dana Pražáková z České školní inspekce a František Tichý, zakladatel Přírodní školy, vedli v rámci příspěvku Odolnost a houževnatost mezi daty a životem dialog, ve kterém konfrontovali výsledky výzkumů a mezinárodních šetření se školní realitou. Dana Pražáková představila na konferenci výsledky českých dětí v indexech houževnatosti, emoční stability a stresové odolnosti, které vycházejí z dotazníkového šetření PISA.
Závěr konference Úspěch pro každého žáka byl věnován pěti mladým sociálním inovátorům a inovátorkám ve věku 19 až 26 let, kteří se podílí na úspěšných projektech s ambicí řešit společenské výzvy spojené se vzděláváním. Anežka Tetřevová mluvila o projektu Based, v němž připravují a nabízejí vzdělávací obsah s metodickými materiály k tématům, která mladým lidem ve školách chybí. Organizaci Nekrachni cílící na rozvíjení finanční gramotnosti způsobem, který mladých lidem připadá smysluplný, představil Jakub Rychlý. Panel mládeže, který má ambici vnášet témata mladých do politiky státu, má na MŠMT na starosti Matěj Prokop. Na základě zkušenosti ze studia v Dánsku založila Terézia Mihalovič na Slovensku organizaci Dá sa to!, v současnosti jedna z největších vzdělávacích organizací zaměřující na sebepoznání, na propojování studentů středních škol s profesionály v různých oborech, ale i na učitele. Matouš Eter mluvil o iniciativě Děkujume, že můžem!, která začala organizací oslav 17. listopadu na Národní třídě a reaguje také na dlouhodobé mezery ve výuce soudobých dějin na středních školách.
Další informace jsou k dispozici na webu konference Úspěch pro každého žáka 2024 Cesta k odolné společnosti.
