Novelu školského zákona z června letošního roku odborná veřejnost ocenila za výrazné zlepšení podmínek pro zaměstnávání školních psychologů a speciálních nebo sociálních pedagogů, učitelé působící jako školní metodici a metodičky prevence (ŠMP) ale vyšli zkrátka. Do novely se nedostal dlouhodobý požadavek na snížení počtu odučených hodin, který měl pro práci metodiků prevence vytvořit stejné podmínky, jako mají například výchovní poradci a poradkyně. Legislativa v současné podobě sice školám dává povinnost pozici ŠMP obsadit, nedává jim ale pro ně žádnou časovou dotaci. Řada z nich se tak nyní věnuje školní prevenci ve svém volném čase, nejsou za to adekvátně ohodnoceni nebo škola prevenci zajišťuje pouze formálně, aby splnila požadavky vyplývající ze školské legislativy.
„Se školní prevencí jsou bohužel za těchto podmínek spojená nerealistická očekávání. Metodici a metodičky prevence nemají dost času, nejsou adekvátně ohodnocení a často nejsou ani dostatečně připravení na témata, se kterými se ve školní praxi potkávají. Nároky na jejich práci, spojené například s prokazatelným nárůstem psychických onemocnění nebo “jen” psychické nepohody u dětí a dospívajících, přitom rostou,“ říká Markéta Borovcová z organizace Jules a Jim, která organizuje specializační vzdělávání metodiků a metodiček prevence a pomáhá školám s prevencí rizikového chování.
Problematice se bude věnovat Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Školní metodici a metodičky prevence v měnícím se světě, který se uskuteční ve středu 3. 12. od 14 do 16 hodin ONLINE. Kulatý stůl spolupořádá NESEHNUTÍ, členská organizace SKAV.
Panelová diskuse se zaměří na tyto otázky:
- Jaké zásadní výzvy dnes formují práci školních metodiček a metodiků prevence (ŠMP) a v čem současná praxe naráží?
- Které konkrétní oblasti, od genderové a sexuální rozmanitosti přes digitální bezpečí a wellbeing po vztahy ve třídě či nové návykové látky, proměňují obsah školní prevence a jak se na ně školám daří reagovat?
- Jak kapacitní možnosti škol, nerovnoměrné regionální podmínky nebo nedostatek času ovlivňují reálný výkon role ŠMP a dostupnost podpory pro žactvo?
- Jak může být role ŠMP dlouhodobě, transparentně a srozumitelně ukotvena v systému tak, aby byla funkční napříč různými typy škol a odpovídala současným potřebám?
- Jaké konkrétní kroky mohou školy, stát a neziskové organizace realizovat již nyní v rámci platné legislativy, aby se posílila aktuálnost, dostupnost a stabilita školní prevence?
Diskutovat budou:
- Lenka Felcmanová / Partnerství pro vzdělávání 2030+, Society for All
- Marie Hájek Salomonová / Nevypusť duši
- Agáta Hrdličková / Jules a Jim
- Tomáš Machalík / Národní pedagogický institut ČR
- Petr Spurný / Komora školních metodiků prevence ČR
- Alena Vlková / Pedagogicko-psychologická poradna Hodonín
„Pozice školního metodika prevence je náročná i tím, jak široký má záběr. Měl by sestavit funkční koncept školní prevence odpovídající potřebám konkrétní školy, zároveň by měl být pro třídní učitele prvním člověkem, za kterým se jdou poradit, když mají například podezření na týrané dítě nebo rozvíjející se šikanu. Měl by své kolegy v takových případech metodicky vést a sám pracovat s dětmi a se třídou,“ přibližuje Markéta Borovcová rozsah témat, kterými by se školní metodik nebo metodička prevence měli zabývat. V praxi to naráží nejen na časové limity (řada z nich se prevenci a řešení náročných situací ve škole věnuje ve svém volném čase), ale také na nedostačující odbornou a metodickou podporu a v některých případech i na nedostatek podpory ze strany vedení školy nebo na nevyjasněné kompetence v rámci školního poradenského pracoviště.
Zajištění specializovaných činností na školách podle počtu žáků. Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení, PAQ Research a STEM (2023)
Zejména malé školy (do 100 žáků) přitom mají potíže kvalifikovanou školní prevenci svým žákům a žákyním zajistit. Podle výzkumu PAQ Research a STEM Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení nemá potřebnou kvalifikaci až čtvrtina ŠMP na velkých školách, u malých škol je podíl nekvalifikovaných přitom podstatně vyšší. Školy se také zásadně liší v dostupnosti dalších podpůrných profesí nebo navazujících odborných služeb, což znamená, že prevence je v českém školství dostupná nerovnoměrně a závisí na velikosti školy, na regionu, vedení školy i na ochotě zřizovatele investovat do podpůrných profesí.
Přes všechny limity je na řadě škol ŠMP jediným kvalifikovaným pracovníkem, na kterého se učitelé a učitelky v rámci školy mohou obracet při řešení rostoucího počtu náročných situací. Například pozice školního psychologa nebo speciálního pedagoga nebyla v roce 2021 podle výše citované studie PAQ Research a STEM obsazená na 75 % větších základních a středních škol a až na 90 % menších základních škol. Většina škol (75%) se tuto pozici snažila aktivně obsadit.
„Zatímco například školních psychologů je na školách málo a bude jich málo i do budoucna, potenciál tisíců metodiků prevence, do jejichž vzdělávání ministerstvo školství investuje značné finanční prostředky, školský systém dostatečně nevyužívá,“ upozorňuje Jaroslav Vídeňský, učitel a školní metodik prevence, který působí jako supervizor pro ostatní učitele působící v této roli a je zároveň členem Učitelské platformy.
Měnící se svět staví před metodiky prevence nové výzvy
Dostupná data přitom ukazují, že děti se potýkají s vysokou mírou psychické zátěže – více než polovina žákyň a žáků 9. tříd udává oslabený pocit wellbeingu a přibližně 40 % vykazuje symptomy depresivity (ESPAD Group, 2024). Přibývá případů šikany i kyberšikany, v online prostředí se s nenávistnými projevy setkalo podle výzkumů až 94 % dospívajících (PAQ Research & STEM, 2023). Mnoho dětí se zároveň necítí bezpečně svěřit dospělému, a proto je dostupná a kompetentní podpora přímo ve škole jedním z nejdůležitějších ochranných faktorů.
„V našich vzdělávacích programech v poslední době v této souvislosti objevují témata spojená s online prostředím – od nevhodné komunikace mezi žáky až po různé formy kyberšikany. Učitelé i metodici popisují, že jim chybí jasná opora při řešení situací spojených s LGBTQ+ tematikou, včetně toho, jak tato témata citlivě komunikovat s rodiči i ostatními kolegy. Zmiňují také problémy vyplývající z psychického stavu žáků a studujících – od úzkostí a psychosomatických potíží až po sebepoškozování, sebevražedné tendence a řadu dalších témat,“ shrnuje Markéta Borovcová témata, která jsou podle jejích zkušeností aktuálně pro školní metodiky prevence v současnosti největší výzvou. K řadě těchto témat a oblastí přitom ještě není k dispozici promyšlené metodické vedení a nejsou formulovány jednotné postupy.
Systematická podpora chybí například k tématům spojeným s rychle se měnícím digitálním prostředím, které ovlivňuje spánek, soustředění i celkové duševní zdraví dětí, nebo s novými formami kyberagrese, kyberšikany a online násilí. „Školní metodici prevence musí úzce spolupracovat s ICT koordinátorem ve škole a budovat společnou strategii prevence rizikového chování žáků i v online světě. V celé sborovně je pak nutné otevírat debatu o životě dnešních dětí a žáků i ve virtuálním světě, být připraven na debatu s rodiči i žáky samotnými o společných pravidlech a principech smysluplného využívání technologií ve školních i mimoškolních aktivitách. I tolik diskutovaný prodej drog se dnes přesouvá do online prostředí a žáci ani učitelé neumí kyberkriminalitu řešit, neumí s ní pracovat. S tím musí pomáhat odborníci na online svět,“ říká Miriam Sedláčková, členka vedení Jednoty školských informatiků, učitelka informatiky, která také dlouhá léta působila jako metodička prevence ve škole.
Výzvou pro práci ŠMP jsou také návykové látky, jak je kratom nebo HHC, zhoršující se vztahy ve třídách nebo fyzické násilí. Častěji než dříve řeší ŠMP i témata spojená s genderovou rozmanitostí a prevencí genderově podmíněného násilí. „Systém v této oblasti poskytuje jen omezené metodické vedení a velmi nedostatečné a napříč školami nerovnoměrné kapacity. Chybí odborné postupy pro práci se studujícími, komunikaci s rodiči i pro situace, kdy se školní praxe střetává s polarizovanou veřejnou debatou. Posílení odbornosti, průběžné podpory a časových možností metodiků a metodiček je nezbytné k tomu, aby školy dokázaly zajistit bezpečné a respektující prostředí pro všechny studující bez ohledu na jejich genderovou identitu,“ říká Nika Mazániková z brněnského NESEHNUTÍ.
V diskusi o tom, jak má do budoucna vypadat školní poradenství, bude nezbytné jasně a na základě současných potřeb definovat i podobu školní prevence včetně role metodika či metodičky školní prevence, jejich vzdělávání, kompetence i časové dotace pro jejich práci a jejich pozici v rámci školního poradenského pracoviště. V rychle se měnícím školním prostředí s narůstající složitostí rizikování chování jsou metodici a metodičky prevence klíčoví – jsou součástí školního prostředí a jako pedagogové ho znají i z jiného úhlu pohledu než ostatní podpůrné profese. Bez jasného systému podpory, koordinace a průběžného odborného zázemí není možné očekávat, že jejich role zvládne dál nést celou zátěž, kterou na ni dnešní školy přenášejí.
Podle Markéty Borovcové by snížení přímé pedagogické povinnosti o dvě hodiny, o které se v této souvislosti mluví, nebylo ani tak pro výkon role ŠMP dostačující. V úvahu je přitom třeba brát nejen čas na práci související s prevencí a přímou intervenci ve třídách, ale také čas na podporu učitelů a komunikace s rodiči, na vzdělávání, metodickou přípravu a prohlubování odborných kompetencí. „Za realistické minimum bych považovala snížení o zhruba deset hodin týdně, podobně jako u zástupce ředitele. Ideální podobou by bylo, kdyby školní metodik prevence měl speciální pozici bez výuky a věnoval by většinu svého času této agendě. Do vyučování by mohl vstupovat cíleně v tandemu s pedagogy – například při třídnických hodinách, v rámci osobnostně sociální výchovy nebo tam, kde se objevují náročné situace a učitelé či žáci potřebují cílenou podporu. Za současných podmínek musí ŠMP vždy něco upozadit, proto má-li být tato pozice skutečně funkční, je potřeba vytvořit pro její výkon odpovídající personální a časové podmínky,“ říká Markéta Borovcová. Se změnou ve vzdělávání školních metodiků prevence ani v nastavení podmínek pro jejich práci se bohužel v dohledné době nepočítá.
