Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní, základní i středoškolské vzdělávání nejsou cílem samy o sobě, ale jsou klíčovým nástrojem řízení vzdělávací soustavy. Svůj účel plní, pokud umožňují vytvářet ve školách podmínky, v nichž všechny děti mohou naplno rozvíjet svůj potenciál. Kurikulum musí být v souladu s cíli stanovenými ve Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, tj. zvyšováním kompetencí potřebných pro plnohodnotný život a systematickým snižováním nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.
Ačkoliv je revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) v některých ohledech kritizován, jako celek posouvá české vzdělávání správným směrem. Cíle kurikulární reformy, jak jsou stanoveny, odpovídají cílům stanoveným Strategií 2030+ a revidované kurikulum tak má potenciál podpořit jejich naplňování. Důsledněji a systematičtěji je v něm například přistupováno ke kompetenčnímu pojetí vzdělávání nebo k wellbeingu žáků a žákyň i jejich vyučujících. Podařilo se také modernizovat obsah některých vzdělávacích oblastí. Zastavení revize by opozdilo potřebné změny a dále by oslabilo důvěru ve školách, které už zčásti začaly novému kurikulu přizpůsobovat své školní vzdělávací plány (ŠVP).
SKAV podporuje rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o posunu povinného přechodu na revidovaný RVP ZV o jeden rok s tím, že školy, které již na implementaci pracovaly, mohou pokračovat podle původního harmonogramu. Tento časový prostor pomůže školám adaptovat se nejen na nové kurikulum, ale i na další systémové změny (např. omezení odkladů školní docházky). Tvůrci vzdělávací politiky budou moci tento čas využít k pilotáži a důkladné evaluaci revidovaného RVP ZV, k jeho dopracování a také k úpravě modelových školních vzdělávacích programů (mŠVP).
Tento dokument je výsledkem dlouhodobé expertní práce SKAV, střešní platformy sdružující téměř čtyři desítky organizací a asociací působících ve vzdělávání, které nad předkládanými doporučeními vyjádřily shodu. Tento poziční dokument navazuje na předchozí odborná stanoviska SKAV k revizi RVP ZV.
Doporučení SKAV k RVP ZV:
1. Formulovat cíle vzdělávání tak, aby byly pro učitele a učitelky konkrétní a jednoznačně srozumitelné. Zároveň musí být jasné, jak na tyto cíle navazují jednotlivé části kurikula.
V revidovaném RVP ZV jsou cíle vzdělávání definovány nejednoznačně, což umožňuje příliš širokou interpretaci. Text RVP ZV navíc není dostatečně vnitřně soudržný a koherentní a ztěžuje tak dále porozumění zadání a očekáváním, která z dokumentu vyplývají pro učitele a učitelky, vedení škol, zřizovatele, žáky a žákyně i jejich rodiče.
Z pohledu školní praxe je především nezbytné zpřehlednit očekávané výsledky učení (OVU). Ty mají v podobě konkrétních a pozorovatelných výstupů popisovat, jak se v daném okamžiku projevuje naplňování cílů vzdělávání u jednotlivých žáků a žákyň. V samotném RVP ZV ani v navazujících ŠVP však nejsou OVU formulovány dostatečně konkrétně, aby tuto roli mohly plnit. Tvůrci kurikula tak přenášejí významnou část kurikulární práce na školy a přímo na učitele a učitelky. Zároveň tím vzniká prostor pro rozdílné interpretace cílů vzdělávání a oslabuje se jistota, že budou skutečně naplňovány.
Je otázkou k další odborné diskusi, zda má ke konkretizaci OVU dojít na úrovni RVP ZV nebo až na úrovni ŠVP. Obě varianty mají své přínosy i rizika. Bez ohledu na zvolenou cestu však nesmí dojít k navýšení současného počtu 420 závazných OVU obsažených v revidovaném RVP ZV. Tento počet považujeme za hraniční.
Pro lepší porozumění RVP ZV je nutné vyjasnit jeho základní pilíře (klíčové kompetence, gramotnosti, průřezová témata, oborové obsahy a vzdělávací strategie) a jejich vzájemné vztahy. Doporučujeme proto vytvořit praktické příklady, které aktérům na různých úrovních vzdělávacího systému (od vyučujících a vedení škol po tvůrce veřejných politik) pomohou porozumět tomu, jak tyto koncepty systematicky a dlouhodobě rozvíjet. Zároveň by měly ukazovat, jak je možné o jejich rozvíjení přemýšlet nejen na úrovni OVU, ale také napříč vzdělávacími obory i v širším kontextu fungování školy.
Sdílené porozumění klíčovým pojmům (např. kompetence, očekávaný výstup, gramotnost, indikátor, wellbeing), vztahům mezi nimi i cestám vedoucím k naplňování cílů vzdělávání definovaných revidovaným kurikulem je předpokladem, abychom mohli vést efektivní odbornou diskusi. Ke sdílenému porozumění by dále přispělo vymezení doporučené minimální časové dotace pro jednotlivé vzdělávací oblasti v mŠVP nebo v metodické podpoře školám.
2. Vytvořit ucelený kompetenční rámec ve formě celoživotního nabývacího kontinua. Přestože revidované kurikulum pracuje s kompetencemi promyšleněji, stále neposkytuje vyučujícím dostatečnou oporu pro to,
aby mohli jejich rozvoj skutečně systematicky uchopit. Rámec není nutné tvořit od začátku – lze využít existující podklady.
Tento rámec by měl zajistit předvídatelnost a kontinuitu v rozvoji klíčových kompetencí napříč všemi stupni formálního vzdělávání, včetně návaznosti připravovaných RVP pro střední vzdělávání na RVP ZV a dále až do celoživotního kontextu. Zároveň by měl propojit formální, neformální, zájmové i celoživotní vzdělávání. Toto propojení by také ukotvilo hlavní cíl revize RVP ZV, jímž je postupný rozvoj klíčových kompetencí a gramotností a utváření spolehlivého základu všeobecného vzdělávání.
Bez ohledu na diskusi o celoživotním nabývacím kontinuu bude během ročního odkladu implementace RVP ZV nutné ověřit, zda byl obsah vzdělávání skutečně pojat tak, aby podporoval dosažení tohoto cíle u každého žáka i žákyně, což zahrnuje i již výše zmíněnou potřebu vyjasnit základní pilíře RVP ZV a jejich vzájemné vztahy a ukázat cesty, jak je kurikulum umožňuje smysluplně a dlouhodobě rozvíjet. Zároveň je nutné odstranit nejasnosti, nahodilosti a duplicity (např. překryvy tématu komunikace a rozvoje kompetencí s ní spojených napříč více vzdělávacími oblastmi).
Cílem je, aby kurikulum a na něj napojená podpůrná infrastruktura spolehlivě prováděly školy procesem přípravy jejich vlastní strategie, jak u žáků a žákyň jednotlivé klíčové kompetence systematicky a dlouhodobě rozvíjet.
3. Vymezit klíčové vzdělávací obsahy a zajistit jejich koherenci napříč vzdělávacími oblastmi. Kurikulum má srozumitelně určit, co je závazné minimum, které si má každý žák a žákyně ze základního vzdělávání odnést. Současné zpracování je nevyvážené a nejednoznačné, což může prohlubovat nerovnosti.
Omezit reflexi vzdělávacího obsahu pouze na redukci učiva není funkční. Kurikulum musí vycházet z promyšleného vymezení znalostí, dovedností a kompetencí potřebných pro život v rychle se měnící společnosti. Zásadní je jasně pojmenovat principy, podle nichž má být vzdělávací obsah formován, a to jednotně, napříč všemi vzdělávacími oblastmi.
Promyšlený přístup k formování „znalostní“ části kurikula je nezbytný, pokud má revize RVP ZV naplnit stanovený cíl – tedy podpořit rozvoj klíčových kompetencí a položit základy všeobecného vzdělání. Takto vymezený vzdělávací obsah má představovat závazné minimum pro každého žáka a žákyni.
Zařazení tzv. rozšiřujícího obsahu přímo do RVP ZV nedoporučujeme, protože by na školy přeneslo rozhodování o tom, co je závazné a co je “navíc”. Důsledkem by mohlo být další zvýšení nerovností. Rozšiřující obsah lze zařadit v rámci následujících cyklických revizí RVP do mŠVP nebo do navazujících podpůrných materiálů.
4. Připravit ucelenou strategii implementace revidovaného RVP ZV, která umožní, aby se nové kurikulum skutečně dostalo do každé třídy a ke každému žákovi a žákyni. Odpovědnost za vytvoření této strategie leží na ministerstvu školství a nelze ji přenést na jednotlivé školy či vyučující a na další aktéry ve
vzdělávání.
Plán implementace musí být vnitřně provázaný, musí zahrnovat jasně definované krátkodobé i dlouhodobé cíle, mít stanovenou odpovědnost za jejich dosažení, nastaven postup pro evaluaci dopadu jednotlivých opatření, sběr zpětné vazby ze škol a průběžnou úpravu implementační strategie. Součástí implementačního plánu musí být také intenzivní a srozumitelná komunikace vize nového kurikula, která se zaměří nejen na učitele a učitelky a vedení škol, ale také na rodiče a širokou veřejnost.
Zkušenost z reformy v roce 2004 ukazuje, že bez systémového přístupu k implementaci zůstává změna převážně „na papíře“ . Pokud má připravovaná revize uspět, je třeba redesignovat v rámci možností projekt IPs Kurikulum nebo další podpůrné projekty na podporu implementace tak, aby zahrnovaly aktivity, které mají prokazatelný dopad na učení dětí, mladých lidí i vyučujících. Znamená to mj. vytvořit a financovat síť regionálních implementačních týmů (mentoring, koordinace), podpořit personální a časové kapacity škol pro implementaci kurikula do školních vzdělávacích programů (např. pozice koordinátora ŠVP), investovat do profesního rozvoje učitelů a učitelek (kompetenční učení, formativní hodnocení, wellbeing, práce s heterogenitou, mezidisciplinarita) nebo systematicky podpořit vedení škol v oblasti řízení změny. Revize RVP ZV je systémová změna, která se dotýká různých oblastí vzdělávacího systému – tyto oblasti jsme popsali v publikaci Cesta ke změně ve vzdělávání.
Součástí implementačního plánu musí být také skokové zvýšení kvality ŠVP a metodické podpory pro školy. Modelové ŠVP mají sloužit jako praktická opora pro tvorbu jednotlivých ŠVP, v současné podobě jsou však příliš obecné a nekonzistentní a jasný „návod“ školám neposkytují.
Vedle funkčních mŠVP je třeba připravit pro školy další implementační infrastrukturu. To znamená provázat s revidovaným RVP ZV a mŠVP učebnice, učební materiály, vzdělávání jednotlivých vyučujících i celých sboroven, evaluační nástroje, IT infrastrukturu atd. Není přitom nutné začínat od nuly. V českém školství již existuje řada inspirativních škol, které si podobnou infrastrukturu vybudovaly pro vlastní potřeby a mohou sloužit jako příklady dobré praxe pro školy, které se na tuto cestu teprve vydávají.
5. Zajistit systémové vedení revize RVP ZV. Pro ministerstvo školství to znamená důsledně ukotvit revizi RVP ZV k cílům uvedeným ve strategických dokumentech vzdělávací politiky, vytvořit podmínky pro koordinovanou spolupráci a participaci aktérů z různých oblastí vzdělávacího systému a stát se kompetentním lídrem celého procesu.
Úkolem MŠMT je také zajistit finanční prostředky na opatření na podporu implementace. Bez finančního zajištění a jasného systémového vedení nelze úspěšnou implementaci zajistit. Považujeme za funkční, aby se MŠMT v této roli opíralo o akční plán Národní kurikulární rady a aby spolupráci s ní dále rozvíjelo.
6. Chápat kurikulární reformu jako cyklický a dlouhodobý proces, nikoli jako tvorbu jednorázového, statického dokumentu. RVP musí být „živým“ nástrojem, který umožňuje vzdělávacímu systému reagovat na proměny společnosti. To vyžaduje vytvoření jasných mechanismů, kapacit a postupů pro pravidelnou aktualizaci na základě zpětné vazby a průběžné evaluace.
Při každé revizi i její implementaci je klíčové ověřovat, zda dokument skutečně podporuje učení každého dítěte v měnícím se světě. Revize musí být plánovány v souladu se vzdělávací politikou, s důrazem na vizi a vnitřní koherenci dokumentu a s využitím evidence-based přístupů tak, aby bylo možné průběžně do kurikula
zahrnovat ověřené inovace.
Zároveň je nutné chránit kurikulum před tlaky zájmových skupin, které prosazují dílčí priority na úkor potřeb soudržné, odolné a udržitelné společnosti. V současnosti vnímáme riziko oslabení vzdělávacích oblastí a obsahů, jako je osobnostní a sociální výchova, genderová tematika, udržitelnost, občanské vzdělávání či progresivní pojetí některých oborů.
Členské organizace Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) považují revizi kurikula za potenciální hybnou sílu pro systémovou změnu ve vzdělávání a této problematice se dlouhodobě věnují. Nabízejí ministerstvu školství podporu při kultivaci odborné diskuse nad textem RVP ZV i při jeho implementaci do škol. Naším společným cílem je využít potenciál, který revize RVP přináší, k modernizaci českého vzdělávání.
