Nyní staronový ministr školství Robert Plaga označil vytvoření a prosazení kariérního systému pro učitele a ředitele škol za jednu ze svých priorit.
Kariérní systém by tentokrát mohl mít hned z několika důvodů šanci na úspěch. První z nich je stejně jako v roce 2017 shoda napříč vládními i opozičními politickými stranami. Záměr zavést kariérní řád (nebo obecněji dát pevné základy systému profesního rozvoje učitelů i učitelek a motivovat je k rozvoji jejich profesních dovedností) se dostal nejen do programového prohlášení nastupující vlády, ale opakovaně také do volebních programů koalice SPOLU.
Druhým důvodem je výrazná změna kontextu českého vzdělávacího systému, která vytváří příznivější podmínky pro zavedení kariérního systému. Řada změn uskutečněných v posledních letech směřuje k podpoře profesního rozvoje učitelů a učitelek i ke zvyšování atraktivity učitelského povolání a motivaci stávajících pedagogů k tomu, aby ze školství neodcházeli. Kariérní systém má ambici být dalším krokem tímto směrem.
„Když chybí funkční kariérní systém, ztrácí školství zkušené i začínající učitele. Potřebujeme jasně nastavenou cestu profesního růstu, která učitele motivuje, rozvíjí a spravedlivě oceňuje. Bez něj zůstává rozvoj lidí ve školství spíše nahodilý,“ říká Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky z organizace Učitel naživo.
Zveme vás na lednový Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Kariérní systém a profesní rozvoj učitelů a učitelek. Uskuteční se ve čtvrtek 29. ledna 2026 od 14 do 16 hodin online.
Diskutovat budou:
- Kateřina Konrádová / Učitel naživo
- Matouš Bořkovec / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Pavel Mentlík / Asociace děkanů pedagogických fakult ČR
- František Dobšík / Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství
- Karel Gargulák / PAQ Research
Moderuje: Dana Ticháčková / Učitelská platforma
Odborným garantem kulatého stolu je Učitel naživo.
—————————————————————————————————————————————–
Ministerstvo školství dnes intenzivně spolupracuje s vysokými školami a dalšími organizacemi na reformě pregraduální přípravy učitelů, u jejíhož zahájení stál ministr Plaga již na konci svého předchozího funkčního období.
Součástí těchto změn je důraz na posilování učitelských kompetencí a dovedností u studentů a studentek učitelských oborů, například díky posílení pedagogické praxe. Na to cílí systematizace role provázejícího učitele a učitelky, kterou zakotvila novela školského zákona přijatá v roce 2025, a ale také vznik Kariérního rámce absolventa a absolventky učitelství (KRAAU). KRAAU ve stručnosti popisuje, jak má vypadat kvalitní vyučující – tj. jaké profesní kompetence jsou očekávány od učitelů a učitelek při vstupu do profese, ale i v dalších fázích jejich profesního vývoje. Vysoké školy v současnosti pracují na jeho implementaci do studijních programů učitelství.
Zároveň ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka zahájilo přípravu nového systému podpory ředitelů škol. Prioritou pro následující dva roky je mimo jiné vytvoření kompetenčního rámce pro ředitele a ředitelky škol.
Proč je kariérní řád důležité téma?
Kariéra učitele či učitelky je v Česku v zásadě plochá. Začínající učitel a učitel s dvacetiletou praxí mají v systému velmi podobné profesní postavení. Odměňování se opírá především o platové tabulky založené na délce praxe, nikoli na kvalitě práce či profesních kompetencích. Česko přitom patří v Evropské unii nebo v rámci OECD (např. podle Education et Glance) mezi země s nejnižšími průměrnými učitelskými platy (například v porovnání s dalšími vysokoškolsky vzdělanými profesionály) a zároveň s malými rozdíly mezi platy jednotlivých učitelů.
Nevýhodou tzv. jednoúrovňového (horizontálního) kariérního modelu je podle analýzy zahraničních přístupů ke kariérnímu systému, kterou zpracoval Učitel naživo, nízká motivace učitelů a učitelek k dalšímu zlepšování, což má dopad na vzdělávací výsledky žáků a žaček. Pedagogický výzkum přitom opakovaně upozorňuje, že profesní kvality jsou zásadní (např. Hattie). Na druhou stranu u víceúrovňových kariérních systému se diskutuje o tom, že mohou odvádět kvalitní vyučující mimo třídu (Učitelé v Evropě, Zpráva Eurydice, 2023).
Co je pro kariérní řád podstatné:
- popisuje možné kariérní cesty v rámci vzdělávacího systému, například rozvoj profesních dovedností v práci se třídou, cesty k získání specializace, vstupu do mentorské role nebo k vedení školy,
- stanovuje jasné a srozumitelné požadavky pro postup do vyšších kariérních stupňů,
- motivuje učitele a učitelky k profesnímu rozvoji tím, že jej spojuje se zlepšením platových podmínek a/nebo s možností postoupit v rámci vzdělávacího systému do rolí s větší/širší odpovědností (např. mentor, ředitel školy),
- dává jasná očekávání již na vstupu do profese a přispívá ke zvyšování prestiže učitelského povolání. V současnosti podle národní zprávy TALIS 2024 bylo učitelství první volbou pro 66 % začínajících pedagogů, což je níže než průměr v OECD.
Dosavadní pokusy selhaly
Nejblíže jeho zavedení bylo české školství v roce 2017, kdy byl kariérní systém součástí novely zákona o pedagogických pracovnících. Definoval čtyři kariérní stupně (začínající učitel, samostatný učitel, učitel se specializací) a roli mentora. Šlo o zjednodušenou podobu kariérního řádu, na jejíž přípravě pracovali experti a expertky od roku 2013, v této podobě byl kritizován jako příliš byrokratický a málo motivující k tomu, co je podstatné, tedy k profesnímu rozvoji. Otevřenou otázkou zůstávalo také pokrytí finančních nákladů, pedagogická veřejnost se obávala, že půjdou na vrub prostředků určených na osobní ohodnocení.
Ačkoli novelu schválila Poslanecká sněmovna, mezi jejím schválením a projednáním v Senátu se proti ní zvedla silná mediální a petiční kampaň. Senát novelu vrátil s připomínkami a Poslanecká sněmovna ji při opětovném projednání v červenci 2017 zamítla. Vláda, která vzešla z voleb na podzim 2017, se již k tématu kariérního systému nevrátila.
V následujících letech se snahy o rozvoj profesních dovedností soustředily spíše na podporu profesního učení a síťování než na zavedení formálního kariérního systému (například SYPO – Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů).
Systém dalšího vzdělávání pedagogů a pedagožek v ČR jako základní systémový nástroj pro podporu profesního rozvoje ale zůstává roztříštěný a cílený rozvoj pedagogických kompetencí odrážející reálné potřeby konkrétních škol plošně nepodporuje. To může dále zvyšovat rozdíly mezi školami v kvalitě výuky.
„Z pohledu systému se pohybuji v bublině. V Hradci Králové máme rozjetou spolupráci napříč různými institucemi a organizacemi, včetně například České školní inspekce, NPI, krajské vzdělávací organizace, univerzity,… Slaďujeme se v tom, jak rozumět různým tématům a jak s nimi pracovat, aktuálně se například věnujeme problematice formativního hodnocení. Zároveň jsme si ale definovali termín ‘školy v mlze’. To jsou školy, které se nezapojují nebo se zapojují velmi okrajově do vzdělávacích aktivit. Těch je podle mého názoru docela dost. Nemyslím si, že vzdělávací systém školy a učitele k profesnímu rozvoji systémově a smysluplně motivuje. Rozdíly mezi školami, které učitele k profesnímu rozvoji motivují, a ‘školami v mlze’, bohužel může ještě více rozevírat nůžky mezi školami a zvyšovat nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání,” říká Ivan Čermák z členské organizace SKAV JOB – spolek pro inovace, která se zabývá podporou inovací ve veřejných službách, včetně profesního rozvoje učitelů a učitelek.
Nová šance
Současná situace dává vzniku a zavedení kariérnímu systému novou šanci. Tedy pokud se podaří o jeho smyslu přesvědčit školní terén a také pokud se připraví dobře. „Zavedení kariérního řádu má skutečně velký potenciál a může motivovat ke kvalitě, ale má i rizika, pokud se udělá formalistně. Pak bude stát hodně peněz, ale s kvalitou nepohne. Bude záležet například na vhodném nastavení systému prokazování postupu do vyššího kariérního stupně nebo na tom, jak bude navázán na finance. I přes tato rizika to ale stojí za pokus,“ dodává profesorka Vladimíra Spilková z Univerzity Pardubice, která se problematikou kariérního řádu dlouhodobě zabývá.
Zdroje pro editory:
- Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let, místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení, Eduin, ZDE
- Jak vypadá dobrý kariérní systém pro učitele? Přinášíme inspiraci ze zahraničí, Učitel naživo, ZDE
- Učitelé v Evropě, kariéra, rozvoj a kvalita života, zpráva Eurydice (2023) ZDE
- Národní zpráva TALIS 2024 – Mezinárodní šetření o vyučování a učení (2024) ZDE
- Education et Glance (2023) ZDE
- John Hattie, Teachers Make a Diff e a Difference, What is the evidence? (2003) ZDE
- Tomáš Janík, Michaela Píšová, Vladimíra Spilková, Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení (2014) ZDE
- Jan Slavík, Tomáš Janík, Podpora profesního rozvoje učitelů v rámci metodických kabinetů (2019) ZDE
Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) je střešní platforma sdružující 37 různorodých organizací, které realizují progresivní změny ve vzdělávání. Sdílíme společnou vizi a hodnoty a nabízíme prostor pro vzájemné učení. Vytváříme konsensus na tématech klíčových pro proměnu vzdělávání a společně je prosazujeme na systémové úrovni.
Kulaté stoly SKAV a EDUin jsou pravidelným místem diskuze nad aktuálními tématy vzdělávací politiky. Záznamy jsou dostupné online, včetně tiskových zpráv shrnujících hlavní myšlenky: www.skav.cz/kulate-stoly/
Kontakt pro média: Radka Hrdinová, 603 177 791, radka.hrdinova@skav.cz
